Paměť : Normální stárnutí vs. varovné příznaky
Paměť se s věkem mění – to je přirozené a do určité míry se to týká téměř každého. Občasné zapomenutí jména, hledání brýlí nebo klíčů či potřeba déle přemýšlet, než se člověk rozpamatuje, bývá součástí běžného stárnutí mozku. Mnoho lidí se ale obává, zda jejich zapomínání ještě odpovídá normálnímu stárnutí, nebo zda jde o první signály závažnější poruchy, například mírné kognitivní poruchy (MCI) nebo dokonce demence. Rozdíl často spočívá v tom, jak často se potíže objevují, jak moc zasahují do každodenního života a zda si jich všímá i okolí. Níže najdete přehled, který pomůže lépe se zorientovat v tom, co je obvyklé, kdy zpozornět a kdy má smysl vyhledat odborné vyšetření u praktického lékaře, neurologa nebo psychiatra.
Co je pro normální stárnutí běžné
U zdravého stárnutí dochází ke zpomalení zpracování informací a k mírnému zhoršení paměti.
U starších lidí se zhoršuje přesnost paměťových stop a tento jev označujeme jako teorie dediferenciace, která je spojena s poklesem dopaminu v mozku. U mladých lidí jsou vzorce mozkové aktivity neuronů při různých úkolech jasně odlišitelné.U starších lidí se tyto vzorce "stírají" – mozek reaguje méně specificky. To vede k méně přesnému ukládání i vybavování vzpomínek.
Stárnutí je spojeno s nižší přesností mozkových reprezentací, to jest, jak si mozek vytváří vnitřní "otisk" nějaké informace, např. předmětu, osoby, vzpomínky, zvuku nebo myšlenky.
Mozkové reprezentace jsou základem:
- vnímání,
- paměti,
- myšlení,
- rozhodování,
- jazykového porozumění.
Když se reprezentace "rozmazávají", zhoršuje se přesnost paměti a schopnost rozlišovat podobné věci.
Typické příznaky stárnutí jsou:
Občasné zapomenutí jména, které se později vybaví.Potřeba více času na naučení se novým věcem.
Občasné hledání slov nebo ztráta myšlenky během hovoru.
Zapomenutí, kam jsem položil klíče nebo brýle, ale schopnost je nakonec najít.
Potřeba seznamů a poznámek, aby člověk na něco nezapomněl.
Zhoršení paměti při stresu, únavě nebo rozptýlení.
Chybu si člověk uvědomí a často se jí zasměje.
Zapomínání se nezhoršuje rychle.
Důležité je, že tyto potíže nebrání běžnému fungování – člověk zvládá domácnost, finance, orientaci i komunikaci.
Varovné příznaky, které již běžné nejsou
Některé projevy mohou signalizovat, že paměťové potíže přesahují normální stárnutí. Zpozornět byste měli, pokud se objevuje:
Časté opakování stejných otázek nebo příběhů, aniž by si to člověk uvědomoval.
Ztrácení se v čase nebo na známých místech.
Výrazné potíže s orientací v běžných činnostech, které dříve nedělaly problém (např. vaření, nakupování, používání telefonu).
Zapomínání důležitých událostí, které si člověk později nevybaví.
Problémy s plánováním, organizací nebo rozhodováním.
Změny osobnosti nebo chování – podrážděnost, apatie, podezíravost.
Zhoršení schopnosti komunikovat, hledání slov, nesouvislá řeč.
Ztráta zájmu o koníčky a aktivity, které dříve člověka těšily.
Tyto příznaky mohou být známkou mírné kognitivní poruchy nebo počínající demence a je vhodné vyhledat odborné vyšetření.
Rozdíl mezi mírnou kognitivní poruchou (MCI) a demencí.
Mírná kognitivní porucha (MCI, mild cognitive impairment) je stav mezi normálním stárnutím a demencí, takový přechodový stupeň. Člověk má zřetelnější obtíže s pamětí, pozorností nebo myšlením, které jsou měřitelné v testech. Ale ještě stále zvládá většinu běžných denních aktivit.
Typické je častější zapomínání nedávných událostí, obtížnější vybavování slov, pomalejší myšlení i horší soustředění. Dále opakované dotazy na stejné věci nebo obtíže s plánováním nebo organizací. Okolí může tyto příznaky popisovat jako "není to jako dříve". Stále jde o stav, kdy člověk není plně závislý na pomoci druhých. U části lidí MCI přetrvává stabilně mnoho let, může se částečně zlepšit, např. po léčbě deprese, úpravě spánkového režimu, suplementaci nedostatku vitamínů. A u části se rozvine demence. Proto je důležité sledování v čase a včasná diagnostika.
Demence není jen zhoršení paměti, ale postupně se zhoršuje více mozkových funkcí, což ovlivňuje pacientům život. A často si člověk neuvědomuje, že zapomíná. Opakovaně se ptá na totéž během krátké doby. Jednoduše: "Nevím, že něco nevím."
KDY VYHLEDAT ODBORNÍKA
Pokud si vy nebo vaše okolí všímáte zhoršující se paměti nebo myšlení, je vhodné absolvovat neurologické či neuropsychologické vyšetření. Včasné zachycení MCI umožňuje lépe plánovat péči a zaměřit se na faktory, které mohou stav stabilizovat.
Vyšetření je vhodné, pokud:
- potíže zasahují do každodenního života,
- zhoršují se v čase,
- upozorňuje na ně okolí,
- objevují se náhle nebo po nemoci, úrazu či stresu.
Včasná diagnostika umožňuje zahájit léčbu, zpomalit zhoršování potíží a lépe plánovat další kroky.
Nejste si jistí, zda je vaše zapomínání ještě normální? Ke screeningu demence se můžete objednat i do mé neurologické ambulance. Využijte Program základních komplexních vyšetření - Demence.
Paměť se dá trénovat a chránit celý život!
Co můžete udělat pro svůj mozek
pravidelný pohyb – fyzická aktivita vede ke zlepšení prokvení, podporuje růst nových nervových spojů a chrání před demencí. Může jít o rychlou chůzi 30 minut denně, plavání, kolo, tanec, cvičení v rytmu, krátké procházky. Podstatná je pravidelnost, ne výkon!
kvalitní spánek – k podpoře funkce glymfatického systému, který pomáhá "odstraňovat" právě sloučenin jako beta-amyloid podílející se na vzniku neurodegenerativních onemocnění jako je demence.
pestrá strava – středomořská strava (ryby, zelenina, olivový olej, ořechy), méně cukru a průmyslově zpracovaných potravin, dostatek tekutin
trénink mozku (čtení, hry, učení se novým věcem, např. cizí jazyk, hru na hudební nástroj, nějakou dovednost, vzdělání, psaní, diskuze s ostatními) a trénink pozornosti.
sociální kontakt – bylo prokázáno, že sociální izolace vede ve vyšším věku ke zhoršení paměti a kognitivních funkci.
stres pod kontrolou – protože stres zhoršuje paměť. Proto je doporučeno vyhýbat se multitaskingu a naopak chodit na procházky, věnovat se dechovým cvičením, mindfulness
uvolněte kapacitu mozku a snižte stres – veďte si kalendář, seznamy a poznámky v rámci chytré strategie.
léčba vysokého tlaku, cukrovky a dalších rizikových faktorů
Tyto kroky pomáhají udržet mozek v dobré kondici.
Co napsat závěrem k zapomínání?
Jak ukazuje současný výzkum, včasné rozpoznání příznaků a aktivní přístup k prevenci mohou zásadně ovlivnit kvalitu života lidí ohrožených demencí. Zapomínání nemusí být vždy varovným signálem, ale pokud se stává častějším a zasahuje do běžného fungování nejenom pacienta, ale i rodiny, je na místě odborné vyšetření.
FAQ
1. Jak poznám, že jde o "obyčejné zapomínání"?
"Obyčejné" zapomínání je běžné a většinou souvisí s únavou, stresem nebo přetížením. Typické je, že si člověk po chvíli vzpomene, nebo si informaci vybaví s nápovědou. Nezasahuje do každodenního fungování a nevede k problémům v práci či v běžném životě. Pokud se ale zapomínání zhoršuje, je častější nebo začíná ovlivňovat běžné činnosti, je vhodné vyhledat odborné vyšetření u neurologa.
2. Jak poznám, že jde o demenci?
Demence se projevuje především postupným zhoršováním paměti, orientace a schopnosti vykonávat běžné denní činnosti. Na rozdíl od běžného zapomínání si člověk často nevybaví informace ani s nápovědou, opakuje stejné otázky, ztrácí se v dobře známém prostředí nebo má potíže s plánováním a rozhodováním. Typické je také zhoršení v práci, domácnosti nebo v komunikaci s okolím. Pokud se tyto potíže objevují pravidelně nebo se zhoršují, je vhodné odborné neurologické vyšetření, které pomůže určit příčinu a navrhnout další postup.
3. Dá se demence zpomalit?
Demenci sice neumíme zcela vyléčit, ale u mnoha pacientů lze její průběh výrazně zpomalit. Pomáhá včasná diagnostika, vhodná farmakologická léčba a úprava životního stylu. Velký význam má také trénink paměti, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a léčba přidružených onemocnění, jako je vysoký tlak nebo cukrovka. Čím dříve je demence rozpoznána, tím větší je šance zachovat soběstačnost a kvalitu života.
O autorce Neuro(b)logu
Jsem MUDr. Petra Mištríková, MBA, a neurologii se věnuji již řadu let. Během své klinické praxe jsem získala zkušenosti napříč celým spektrem neurologických onemocnění. Dnes vedu svoji privátní neurologickou ambulanci Neurologie Mištríková v Brně, kde poskytuji péči dospělým pacientům - od nově vzniklých akutních potíží až po dlouhodobé chronické obtíže.
Ve své praxi sázím na kombinaci precizní neurologické diagnostiky (EEG, EMG, evokované potenciály - BAEP, MEP, VEP) s moderními fyzikálními metodami léčby, jako je biostimulační laserová terapie a vysokoindukční pulzní magnetoterapie. V léčbě využívám moderní farmakologické postupy v souladu s nejnovějšími lékařskými doporučeními, včetně možnosti indikace léčebného konopí u vybraných diagnóz. Důraz kladu na odbornou přesnost, ale také na srozumitelnou komunikaci a individuální přístup. Chci, abyste svému problému i možnostem léčby vždy plně rozuměli. Mým cílem je poskytovat vám neurologickou péči evropské úrovně — odbornou, efektivní, moderní a zároveň lidskou.
Zdroj:
Evans IEM, Martyr A, Collins R, Brayne C, Clare L. Social Isolation and Cognitive Function in Later Life: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Alzheimers Dis. 2019;70(s1):S119-S144. doi: 10.3233/JAD-180501. PMID: 30372678; PMCID: PMC6700717.
Creighton SD, Stefanelli G, Reda A, Zovkic IB. Epigenetic Mechanisms of Learning and Memory: Implications for Aging. Int J Mol Sci. 2020 Sep 21;21(18):6918. doi: 10.3390/ijms21186918. PMID: 32967185; PMCID: PMC7554829.
Abdulrahman H, Fletcher PC, Bullmore E, Morcom AM. Dopamine and memory dedifferentiation in aging. Neuroimage. 2017 Jun;153:211-220. doi: 10.1016/j.neuroimage.2015.03.031. Epub 2015 Mar 21. PMID: 25800211; PMCID: PMC5460975.