Paměť : Normální stárnutí vs. varovné příznaky

Co je pro normální stárnutí běžné

U zdravého stárnutí dochází ke zpomalení zpracování informací a k mírnému zhoršení paměti.

U starších lidí se zhoršuje přesnost paměťových stop a tento jev označujeme jako teorie dediferenciace, která je spojena s poklesem dopaminu v mozku. U mladých lidí jsou vzorce mozkové aktivity neuronů při různých úkolech jasně odlišitelné.U starších lidí se tyto vzorce "stírají" – mozek reaguje méně specificky. To vede k méně přesnému ukládání i vybavování vzpomínek.

Stárnutí je spojeno s nižší přesností mozkových reprezentací, to jest, jak si mozek vytváří vnitřní "otisk" nějaké informace, např. předmětu, osoby, vzpomínky, zvuku nebo myšlenky.

Mozkové reprezentace jsou základem:

• vnímání,
• paměti,
• myšlení,
• rozhodování,
• jazykového porozumění.

Když se reprezentace "rozmazávají", zhoršuje se přesnost paměti a schopnost rozlišovat podobné věci.

Typické příznaky stárnutí jsou:

Chybu si člověk uvědomí a často se jí zasměje.

Zapomínání se nezhoršuje rychle.

Důležité je, že tyto potíže nebrání běžnému fungování – člověk zvládá domácnost, finance, orientaci i komunikaci.

Varovné příznaky, které již běžné nejsou

Některé projevy mohou signalizovat, že paměťové potíže přesahují normální stárnutí. Zpozornět byste měli, pokud se objevuje:

• Časté opakování stejných otázek nebo příběhů, aniž by si to člověk uvědomoval.

• Ztrácení se v čase nebo na známých místech.

• Výrazné potíže s orientací v běžných činnostech, které dříve nedělaly problém (např. vaření, nakupování, používání telefonu).

• Zapomínání důležitých událostí, které si člověk později nevybaví.

• Problémy s plánováním, organizací nebo rozhodováním.

• Změny osobnosti nebo chování – podrážděnost, apatie, podezíravost.

• Zhoršení schopnosti komunikovat, hledání slov, nesouvislá řeč.

• Ztráta zájmu o koníčky a aktivity, které dříve člověka těšily.

Tyto příznaky mohou být známkou mírné kognitivní poruchy nebo počínající demence a je vhodné vyhledat odborné vyšetření.

Rozdíl mezi mírnou kognitivní poruchou (MCI) a demencí.

Mírná kognitivní porucha (MCI, mild cognitive impairment) je stav mezi normálním stárnutím a demencí, takový přechodový stupeň. Člověk má zřetelnější obtíže s pamětí, pozorností nebo myšlením, které jsou měřitelné v testech. Ale ještě stále zvládá většinu běžných denních aktivit.

Typické je častější zapomínání nedávných událostí, obtížnější vybavování slov, pomalejší myšlení i horší soustředění. Dále opakované dotazy na stejné věci nebo obtíže s plánováním nebo organizací. Okolí může tyto příznaky popisovat jako "není to jako dříve". Stále jde o stav, kdy člověk není plně závislý na pomoci druhých. U části lidí MCI přetrvává stabilně mnoho let, může se částečně zlepšit, např. po léčbě deprese, úpravě spánkového režimu, suplementaci nedostatku vitamínů. A u části se rozvine demence. Proto je důležité sledování v čase a včasná diagnostika.

Demence není jen zhoršení paměti, ale postupně se zhoršuje více mozkových funkcí, což ovlivňuje pacientům život. A často si člověk neuvědomuje, že zapomíná. Opakovaně se ptá na totéž během krátké doby. Jednoduše: "Nevím, že něco nevím."

KDY VYHLEDAT ODBORNÍKA

Pokud si vy nebo vaše okolí všímáte zhoršující se paměti nebo myšlení, je vhodné absolvovat neurologické či neuropsychologické vyšetření. Včasné zachycení MCI umožňuje lépe plánovat péči a zaměřit se na faktory, které mohou stav stabilizovat.

Vyšetření je vhodné, pokud:

Včasná diagnostika umožňuje zahájit léčbu, zpomalit zhoršování potíží a lépe plánovat další kroky.

Co můžete udělat pro svůj mozek

• pravidelný pohyb – fyzická aktivita vede ke zlepšení prokvení, podporuje růst nových nervových spojů a chrání před demencí. Může jít o rychlou chůzi 30 minut denně, plavání, kolo, tanec, cvičení v rytmu, krátké procházky. Podstatná je pravidelnost, ne výkon!

• kvalitní spánek – k podpoře funkce glymfatického systému, který pomáhá "odstraňovat" právě sloučenin jako beta-amyloid podílející se na vzniku neurodegenerativních onemocnění jako je demence.

• pestrá strava – středomořská strava (ryby, zelenina, olivový olej, ořechy), méně cukru a průmyslově zpracovaných potravin, dostatek tekutin

• trénink mozku (čtení, hry, učení se novým věcem, např. cizí jazyk, hru na hudební nástroj, nějakou dovednost, vzdělání, psaní, diskuze s ostatními) a trénink pozornosti.

• sociální kontakt – bylo prokázáno, že sociální izolace vede ve vyšším věku ke zhoršení paměti a kognitivních funkci.

• stres pod kontrolou – protože stres zhoršuje paměť. Proto je doporučeno vyhýbat se multitaskingu a naopak chodit na procházky, věnovat se dechovým cvičením, mindfulness

• uvolněte kapacitu mozku a snižte stres – veďte si kalendář, seznamy a poznámky v rámci chytré strategie.

• léčba vysokého tlaku, cukrovky a dalších rizikových faktorů

Tyto kroky pomáhají udržet mozek v dobré kondici.

Co napsat závěrem k zapomínání?

Jak ukazuje současný výzkum, včasné rozpoznání příznaků a aktivní přístup k prevenci mohou zásadně ovlivnit kvalitu života lidí ohrožených demencí. Zapomínání nemusí být vždy varovným signálem, ale pokud se stává častějším a zasahuje do běžného fungování nejenom pacienta, ale i rodiny, je na místě odborné vyšetření. 

MUDr. Petra Mištríková, MBA

Zdroj:

Evans IEM, Martyr A, Collins R, Brayne C, Clare L. Social Isolation and Cognitive Function in Later Life: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Alzheimers Dis. 2019;70(s1):S119-S144. doi: 10.3233/JAD-180501. PMID: 30372678; PMCID: PMC6700717.

Creighton SD, Stefanelli G, Reda A, Zovkic IB. Epigenetic Mechanisms of Learning and Memory: Implications for Aging. Int J Mol Sci. 2020 Sep 21;21(18):6918. doi: 10.3390/ijms21186918. PMID: 32967185; PMCID: PMC7554829.

Abdulrahman H, Fletcher PC, Bullmore E, Morcom AM. Dopamine and memory dedifferentiation in aging. Neuroimage. 2017 Jun;153:211-220. doi: 10.1016/j.neuroimage.2015.03.031. Epub 2015 Mar 21. PMID: 25800211; PMCID: PMC5460975.