Neuro(b)log

Tento článek z neurologického hlediska rozebírá, jaké oblasti mozku se během čtení aktivují, jaké neuroplastické změny probíhají a jak dlouhodobé čtenářské návyky ovlivňují kognitivní rezervu.

Pro mě je čtení knih cesta do světa fantazie, ať čtu historický román s barvitě popsanými kulisami středověku nebo detektivku. Čtení totiž představuje jednu z nejkomplexnějších kognitivních činnosti. Zahrnuje v sobě zpracování vizuálních jazykových a paměťových procesů.  

Čtení vyžaduje úzkou spolupráci několika částí mozku. Vizuální kortex je část mozkové kůry a je umístěný v týlním laloku. Provádí zpracování vizuálních podnětů. Vykazuje výraznou schopnost adaptace. Pokud změníme vizuální vstup, např. začneme nosit brýle nebo rehabilitujeme po poranění zrakové dráhy, dochází ke změnám v neuronálních sítích, úpravě synaptických spojení tak, aby došlo ke zlepšení kvality nebo obnově vnímání obrazu. Vizuální kortex je důležitý pro analýzu tvaru písma.

Angulární gyrus (gyrus angularis) se nachází na rozhraní spánkového, temenního a týlního laloku Převádí vizuální informace na fonologické prvky, tj. na vlastní vnitřní monolog a porozumění. Pokud dojde k poškození této části mozku, pacient trpí tzv. Gerstmannovým syndromem: poruchou čtení (alexie), psaní (agrafie), aritmetiky (akalkulie) a nerozliší pravou a levou stranu. Také může mít problém přiřazovat slova objektům.

Wernickeovo centrum je klíčové k porozumění významu slov, porozumění mluvené i psané řeči. Najdeme jej v dominantní hemisféře, většinou v levé.

Brocovo centrum zajišťuje koordinaci svalů potřebných k artikulaci slov a zároveň tvorbu gramaticky správných vět, ale také plynulou produkci řeči. Obvykle v levé hemisféře u praváků, u leváků může být lokalizace proměnlivá.

Všechny tyto části mozku se aktivují v milisekundových intervalech a spolupracují na vytváření plynulého procesu dekódování textu a jeho interpretaci.

Dalším klíčovým prvkem je oblast mozku, která je označovaná jako hippokampus. Název pochází ze spojení dvou řeckých slov: kůň a "mořská příšera" nebo "mořský kůň". Odkazuje tak na tvarovou podobnost této mozkové struktury se zvířecím tvarem. Hippokampus je součástí limbického systému. Je důležitý pro konsolidaci paměti, ukládání nových slovních spojení a konceptů.

Neuroplastické změny spojené s pravidelným čtením

Co je neuroplasticita? Označuje se tím schopnost mozku reorganizovat svoji strukturu a funkce tím, že vytváří nová nervová spojení (neuronální sítě) a upravuje stávající dráhy v reakci na vnitřní a vnější podněty. Mozek se tím adaptuje na nové situace, učí se a kompenzuje poškození neuronů.

Pravidelné čtení vede k adaptacím nervových sítí. Zesílí se spojení mezi jazykovými a vizuálními centry. Zvýší se hustota synapsí (nervových spojení) v oblastech spojených s exekutivními funkcemi, které zajišťují samostatné a účelné jednání a myšlení. Zlepší se pozornost a pracovní paměť díky rozvoji dalších sítí mezi čelním a temenním lalokem. Výše popsané změny jsou detekovatelné např. na funkční magnetické rezonanci.

Čtení a kognitivní rezerva

Co je kognitivní rezerva? Jde o schopnost mozku vyrovnávat se s poškozením. Ať vlivem normálního stárnutí nebo v důsledku nějakého neurologického onemocnění. Funguje na základě tzv. neuroplasticity, která kompenzuje ztrátu neuronů a synapsí (nervových spojení).

Vyšší kognitivní rezervou disponují čtenáři s bohatou čtenářskou historií. Tato kognitivní rezerva může pomoci oddálit projevy neurodegenerativních onemocnění. Např. opožděným nástupem příznaků Alzheimerovy nemoci, lepší adaptací na mozkové poškození, vyšším výkonem v testech exekutivních funkcí i ve vyšším věku. Na kognitivní rezervě se však podílí i vyšší úroveň formálního vzdělání, stimulující profese a pravidelné zapojení do mentálních aktivit (nejenom čtení, ale i učení, luštění rébusů). Sociální interakce, pravidelná fyzická aktivita a zdravý životní styl posilují také tuto rezervu.

Porovnání vlivu čtení tištěných a digitálních médií na mozkovou aktivitu.

Při čtení tištěných knih se aktivuje kůra levého spánkového a čelního laloku a zesilují nervová propojení zodpovědná za jazykové zpracování a kognitivní kontrolu. Podporuje se efektivní ukládání informací do dlouhodobé paměti.

Na rozdíl od tištěných knih, čtení digitálních médií, tj. na obrazovkách, rozděluje pozornost. Pracovní paměť současně se zabývá rolováním a orientací v textu i vizuálními podněty. Tím se zvyšuje kognitivní zátěž. V testech porozumění ve srovnání s tištěnou podobou téhož textu jedinci dosahovali nižších výsledků. Důvodem je slabší propojení mezi jazykovými a kontrolními oblastmi mozku a objevuje se tzv. "Google efekt". Tak se označuje stav, kdy jedinec nemá dostatečnou motivaci k zapamatování si informací, protože spoléhá na vyhledávače (nebo AI).

Využití čtení jako rehabilitační metody u afázie či po cévní mozkové příhodě

Čtení nám čtenářům skýtá nejenom zábavu, ale lze jej uplatnit v neurorehabilitaci ke stimulaci jazykových a kognitivních funkcí u pacientů s afázií (poruchou řeči) po cévní mozkové příhodě. Čtení podporuje obnovu porušených neuronálních sítí a zlepšuje schopnost porozumění psanému i mluvenému slovu. Je součástí programu, ve kterém nechybí fyzioterapie, ergoterapie a logopedie. Může pomoci zkrátit dobu zotavení a vést k lepší soběstačnosti pacienta.

Praktické doporučení k začlenění čtení do vaší rutiny

Věnujte se čtení alespoň 20-30 minut denně. Střídejte různé žánry k zapojení různé škály neuronálních sítí. Diskutujte s ostatními o knihách a kombinujte čtení s dalšími kognitivními aktivitami, např. s logickými hrami a jazykovými kurzy.

Závěrem lze říci, že čtení nám do života přináší nejenom radost, mentální stimulaci, ale je prospěšné pro naše duševní zdraví. Několik minut čtení dokáže významně snížit hladinu stresu a pomáhá nám uniknout z reality "všedních dní". Jak je známo, rozšířuje slovní zásobu i obzor o nové informace. 

"Slova jsou okna, jimiž nahlížíme do světa – užijte si ten výhled!"

MUDr. Petra Mištríková, MBA

Zdroje:

Fischer-Baum S, Jang A, Kajander D. The Cognitive Neuroplasticity of Reading Recovery following Chronic Stroke: A Representational Similarity Analysis Approach. Neural Plast. 2017;2017:2761913. doi: 10.1155/2017/2761913. Epub 2017 Feb 8. PMID: 28270937; PMCID: PMC5320323.

Pınar Y, Bayat N, Yüksel B, Özkara Y. Reading and White Matter Development: A Systematic Review of Neuroplastic Changes in Literacy. Children (Basel). 2025 May 30;12(6):710. doi: 10.3390/children12060710. PMID: 40564668; PMCID: PMC12191555.

Seghier ML, Price CJ. Reading aloud boosts connectivity through the putamen. Cereb Cortex. 2010 Mar;20(3):570-82. doi: 10.1093/cercor/bhp123. Epub 2009 Jun 26. PMID: 19561062; PMCID: PMC2820698.

Marshall R. Reading fiction: the benefits are numerous. Br J Gen Pract. 2020 Jan 30;70(691):79. doi: 10.3399/bjgp20X707945. PMID: 32001468; PMCID: PMC7018408.

Chan CK. Can reading increase cognitive reserve? Int Psychogeriatr. 2021 Jan;33(1):15-17. doi: 10.1017/S1041610220001246. PMID: 33543693.

Turker S, Hartwigsen G. Exploring the neurobiology of reading through non-invasive brain stimulation: A review. Cortex. 2021 Aug;141:497-521. doi: 10.1016/j.cortex.2021.05.001. Epub 2021 May 27. PMID: 34166905.