Neuro(b)log

Proč lidé věří ve vitamíny B

Marketing využívá jednoduché slogany ("podpora nervů", "rychlá úleva") a často kombinuje multivitaminy s emotivními příběhy. Doplněk stravy se v ČR uvádí na trh jako potravina — provozovatel musí před prvním uvedením zaslat Ministerstvu zemědělství text označení v českém jazyce prostřednictvím Systému pro oznamování potravin (SOP), zajistit soulad s potravinovým právem EU a ČR, bezpečnost výrobku a správné označení; v praxi jde o kombinaci notifikace, laboratorních testů, dodržení hygieny a pravidel pro zdravotní tvrzení. Proces trvá několik týdnů až měsíců. Na rozdíl od toho léčivý přípravek (lék) musí projít rozsáhlým vývojem a přísným schvalovacím řízením. Zahrnuje preklinické studie, klinické zkoušky (fáze I–III), nejenom na zdravých jedincích, ale i na vážně nemocných pacientech, pro které je studijní lék v některých případech poslední nadějí, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Následuje podání žádosti o registraci s kompletním CTD dossier, kontrolu kvality a GMP, posouzení SÚKL nebo evropských orgánů a zavedení systému farmakovigilance před uvedením na český trh. Než se dostane nový lék k pacientovi, může k tomu dojít za několik let nebo až desetiletí.  

Anekdotické zmínky o účinnosti doplňků stravy jako jsou recenze zákazníků, influencerů nebo známých osobností mají silnou psychologickou váhu — jeden známý, který "zázračně" zlepšil bolest, působí na pacienty často víc než statistika. U mnoha bolestivých stavů subjektivní míra vnímání bolesti může kolísat v průběhu vývoje onemocnění, zejména u bolestí zad. A právě toto zlepšení někteří pacienti mohou připisovat "svojí zázračné pilulce z lékárny bez předpisu", ačkoliv tato pilulka efekt nemá. Existuje totiž něco, co se označuje jako placebo efekt. Mnoho pacientů také vnímá, že když je něco dostupné bez lékařského předpisu (receptu), tak to musí být úplně bez vedlejších nežádoucích účinků a mnohdy si pořizují naráz několik různých balení právě vitamínů skupiny B nebo multivitamínů, které užívají současně.

Během posledního půl roku jsem se setkala s několika pacienty, jenž v dobré víře, že prospějí svému zdraví, kombinují najednou mnoho typů multivitamínů, zejména doplňků stravy podobného nebo identického složení, bez rady s odborníkem. Když pak sečtu denní příjem jednotlivých vitamínů, dostávám se na hodnoty překračující i 100násobnou denní doporučenou dávku. K tomu je třeba počítat i s určitým množstvím přijatých vitamínů ve stravě, pokud nejde o pacienty s poruchou přijmu potravy, vstřebávání určitých vitamínů atd.

Jak vitamíny B fungují v nervovém systému

Vitamíny skupiny B jsou esenciální mikronutrienty pro metabolismus a řízení různých procesů v lidském těle. Řadí se mezi kofaktory různých enzymů a jsou nezbytné pro buněčné pochody jako je energetický metabolismus, DNA a syntézu bílkovin. Jsou důležité pro různé buněčné formy života ať jsou to bakterie nebo lidské buňky.

Mezi vitamíny B patří B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantotenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (folát, kyselina listová), B12 (kobalamin).

WHO (World Health Organization) stanovila minimální denní dávky u dospělých:

• B1: 1.1–1.2 mg, 
• B2: 1.0–1.3 mg, 
• B3: 11–12 mg, 
• B5: 5 mg, 
• B6: 1.3–1.7 mg, 
• B7: 30 μg, 
• B9: 400 μg 
• B12: 2.4 μg

Národní doporučení pro dospělého obyvatele ČR uvádějí orientační denní dávky vitamínů skupiny B takto:

• B1: 1,1–1,2 mg; 

• B2: 1,3–1,6 mg; 
• B3 (niacin): 14–16 mg; 
• B5: ~5 mg; 
• B6: 1,3–1,7 mg; 
• B7 (biotin): 30–50 µg; 
• B9 (folát): 200–400 µg (400 µg** doporučeno pro ženy plánující těhotenství); 
• B12: 2,4 µg. 
• Tyto hodnoty odpovídají českým přehledům a evropským doporučením. 
• Benfothiamin (vitamín B1 rozpustný v tucích): terapeutické dávky 150-300 mg denně.

Mělo se za to, že člověk není schopný si vitamíny B sám vytvořit v těle, a proto jej musí přijímat potravou. Nicméně část bakterií v zažívacím traktu mohou být potenciální "továrnou" na tyto vitamíny. Vitamíny B přijaté stravou jsou převážně vstřebávány v tenkém střevě. Na rozdíl od toho většina vitamínů B produkovaná střevními bakteriemi jsou vytvářena vstřebávána v tlustém střevě.

Role vitamínů skupiny B v imunitním systému a zejména jejich role v rozvoji zánětu a nádorových onemocnění nebyla dosud jasně objasněna.

Existují stavy, při kterých jsou zvýšené nároky na příjem B vitamínů, mezi ně patří např. malnutrice (podvýživa), cvičení, stres, užívání drog včetně alkoholu, těhotenství. U vegetariánů a veganů, jelikož vitamín B12 nelze získat z rostlin, se lze spoléhat na mikrobiální zdroje.

Thiamin (vitamín B1) 

Co dělá: Thiamin je vitamín, který pomáhá mnoha enzymům jako tzv. kofaktor v těle pracovat správně. Díky tomu podporuje i části imunitního systému a ovlivňuje buňky, které se podílejí na obraně proti infekcím, např. aktivované makrofázy, Th1, Th2 a Th17.

Co thiamin dělá v nervovém systému: pomáhá buňkám přeměňovat glukózu na energii, podporuje funkci neuronů a myelinových obalů a tím udržuje normální přenos nervových signálů. Bez dostatečného thiaminu může dojít k únavě nervů, poruchám citlivosti a kognitivním problémům.

Proč je důležitý pro mozek: Nedostatek thiaminu může poškodit nervové buňky. U některých onemocnění mozku, například u Alzheimerovy choroby, se s ním spojuje zvýšené odumírání nervových buněk (neuronů) v mozku, a tím zhoršení funkce mozku.

Zánět a oxidativní stres: Když thiamin chybí, v mozku se mohou aktivovat buňky, které vyvolávají zánět, a zvyšuje se tzv. oxidační stres — to může vést k dalšímu poškození neuronů. Naopak dostatek thiaminu může snížit oxidační stres a omezit uvolňování látek (prozánětlivých cytokinů), které podporují zánět.

Neuropatie a alkoholická neuropatie: doplňky thiaminu se tradičně používají u pacientů s nedostatkem (např. u chronických alkoholiků) a mohou zlepšit symptomy periferní neuropatie, pokud je příčina nedostatek.

Kognitivní poruchy a Alzheimerova choroba: malé klinické studie a přehledy naznačují, že farmakologicky zvýšené hladiny B1 (např. benfotiamin) mohou zlepšit kognitivní skóre u některých pacientů s mírnou kognitivní poruchou nebo mírnou Alzheimerovou nemocí, pravděpodobně díky lepšímu využití glukózy v mozku a snížení oxidačního stresu. Výsledky jsou ale předběžné a nejednoznačné. 

Thiamin a rakovina: Vztah mezi thiaminem a vznikem nebo růstem nádorů se stále zkoumá. Studie přinášejí různé výsledky a záleží na typu nádoru, takže zatím není jasné, jakou roli thiamin přesně hraje.

Shrnutí: Thiamin je důležitý pro správnou funkci enzymů, imunitu a zdraví mozku. Jeho nedostatek může zhoršit zánět a poškození nervů; naopak jeho dostatek má ochranné účinky. Výzkum v oblasti rakoviny je zatím nejednoznačný.

Benfothiamin (B1 rozpustná v tucích)

Benfothiamin je lipidově rozpustná forma vitamínu B1, která se v těle lépe vstřebává než běžný thiamin a v klinických studiích vykazuje slibné neuroprotektivní účinky zejména u diabetické neuropatie a v některých studiích u kognitivních poruch. V tomto ohledu jsou výsledky studií zatím nejednoznačné. V nervovém systému podporuje energetický metabolismus neuronů, snižuje tvorbu škodlivých produktů glykace (AGEs) a snižuje oxidační stres a zánět, což může chránit neurony.

Riboflavin (vitamín B2)

Riboflavin (vitamín B2) je důležitý pro energetický metabolismus a ochranu nervových buněk. Pomáhá udržovat mitochondrie (je prekurzorem koenzymů FMN a FAD), a tím podporuje tvorbu energie v neuronech, snižuje oxidační stres a podporuje imunitní buňky, a u některých neurologických stavů (včetně dědičných poruch transportu riboflavinu a migrény) ukazují klinické studie přínos doplňků.

Co je riboflavin a proč je důležitý pro nervový systém:

• Antioxidační role: riboflavin pomáhá regenerovat redukovaný glutathion, čímž přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. To je klíčové pro nervové buňky, které jsou citlivé na volné radikály.

• Podpora fagocytózy a proliferace makrofágů a neutrofilů: riboflavin je zapojen do enzymatických reakcí, které umožňují těmto buňkám produkovat energii a reaktivní látky potřebné k pohlcování a likvidaci patogenů. To může zlepšit lokální imunitní odpověď, zejména při infekcích nebo zánětech.

• Dědičné poruchy transportu riboflavinu: u některých genetických onemocnění, kde je narušen přenos riboflavinu do buněk, vede suplementace k výraznému zlepšení neurologických příznaků.

• Migréna: existují studie, které ukazují, že vyšší dávky riboflavinu mohou snížit frekvenci záchvatů migrény u některých pacientů.

• Neurodegenerativní onemocnění: přehledy naznačují, že riboflavin podporuje mitochondriální funkce a redoxní rovnováhu, což je teoreticky prospěšné u onemocnění s mitochondriální dysfunkcí; klinické důkazy jsou ale zatím omezené a vyžadují další výzkum. 

Niacin (vitamín B3)

Co je niacin: Niacin je vitamín B3, který tělo používá k výrobě dvou důležitých molekul — NAD a NADP. Tyto molekuly pomáhají buňkám získávat energii a podílejí se na opravě DNA, regulaci zánětu a dalších životně důležitých procesech.

Proč je důležitý pro nervový systém

• Zajišťuje energii pro neurony: NAD je klíčový pro metabolismus glukózy a tvorbu energie v buňkách mozku. Bez dostatečného NAD mohou neurony fungovat hůře.

• Podpora opravy a přežití buněk: NAD se podílí na procesech oprav DNA a na aktivitě enzymů, které pomáhají buňkám přežít stres. To je důležité při poškození nervové tkáně.
• Ovlivnění zánětu a bariér: Niacin může snižovat zánětlivé reakce a v experimentech chránil před poškozením hematoencefalické bariéry (ochrana mozku před škodlivými látkami), čímž snižoval neurozánět.

Co se stane při nedostatku

• Pelagra: těžký nedostatek niacinu vede k pelagře — onemocnění charakterizované zánětem kůže, průjmem a poruchami myšlení či demencí. Dnes je pelagra vzácná, ale může se objevit při špatné výživě nebo při poruše přeměny tryptofanu na niacin.

• Vztah k tryptofanu a nádorům trávicího traktu: tělo může vyrábět niacin z aminokyseliny tryptofanu. U některých nádorů trávicího traktu (např. karcinoidů) se tryptofan spotřebovává jinak — vzniká více serotoninu a méně je dostupného tryptofanu pro tvorbu niacinu, což může ovlivnit jeho hladiny.

Co ukazují studie a klinické poznatky

• Zánět a metabolismus: v experimentech na zvířatech niacin zvyšoval hladinu adiponektinu (hormon, který zlepšuje metabolismus tuků) a snižoval zánětlivé markery v tukové tkáni. To může být důležité u obezity, která má zánětlivý charakter.

• Kardiovaskulární vlivy: niacin ovlivňuje hladiny tuků v krvi — může snižovat triglyceridy a měnit LDL; klinické dopady na zánět a akutní koronární příhody jsou komplexní a závisí na konkrétních situacích.

• Ateroskleróza a játra: u zvířat i v některých studiích u lidí niacin potlačil zánětlivé cytokiny a zpomalil progresi aterosklerózy; u modelů s tukovou játrou (steatózou) snížil jaterní tuk.

• Neuroprotekce: v experimentech niacin nebo nikotinamid chránily před narušením hematoencefalické bariéry a neurozánětem. U pacientů s Parkinsonovou chorobou vedla nízká dávka niacinu ke zvýšení tzv. M2 makrofágů (protizánětlivý typ) a zlepšení kvality života v některých studiích.

• Kůže a UV poškození: nikotinamid (forma niacinu) zlepšuje opravu poškození kůže po UV záření a v klinických studiích snížil výskyt aktinických keratóz a některých typů kožních nádorů.

• Rakovina: výsledky jsou smíšené — u některých typů nádorů (např. glioblastom, nemalobuněčný karcinom plic) nikotinamid v klinických studiích významný efekt neprokázal.

Co to znamená — praktické body

• Vyvážená strava: běžná pestrá strava obvykle pokryje potřebu niacinu; riziko nedostatku je u lidí s velmi omezeným jídelníčkem, chronickým alkoholismem nebo u poruch vstřebávání.

• Při podezření na nedostatek: pokud máte kožní změny, chronické průjmy nebo změny v myšlení, poraďte se s lékařem — může zvážit vyšetření a doplnění niacinu.

• U onemocnění jako Parkinson nebo metabolické poruchy: některé studie naznačují přínosy, ale léčba niacinem by měla být vždy konzultována s odborníkem; není to univerzální terapie.

• Bezpečnost: niacin v běžných nutričních dávkách je bezpečný. Vyšší farmakologické dávky (používané pro ovlivnění hladin tuků v krvi) mohou mít vedlejší účinky (zarudnutí kůže, poruchy jater, změny glukózy) a musí být pod lékařským dohledem.

Kyselina pantotenová (vitamín B5) 

Vitamín B5 je nezbytný pro tvorbu koenzymu A (CoA) a tím podporuje energetický metabolismus mozku, syntézu neurotransmiterů (např. acetylcholinu) a obnovu lipidů v nervové tkáni; nedostatek je vzácný, ale u některých genetických poruch a neurodegenerativních onemocnění byly nalezeny snížené hladiny B5.

Co je kyselina pantotenová a proč je důležitá

• Základní funkce: B5 je prekurzor koenzymu A (CoA) , který se podílí na více než 70 enzymatických reakcích včetně tvorby acetyl‑CoA , klíčového pro buněčnou energii. Mozek spotřebovává velké množství energie, proto je dostupnost CoA pro neurony zásadní.
• Transport a dostupnost: B5 je běžně přítomný v potravě a vstřebává se přes transportní systémy sdílené s jinými vitaminy skupiny B; proto je přirozený deficit u zdravých lidí vzácný.

Jak B5 působí v nervovém systému

• Podpora mitochondrií a energie: přes tvorbu acetyl‑CoA zajišťuje ATP pro neurony, čímž podporuje jejich funkci a přežití. To ovlivňuje pozornost, paměť a nervový přenos.
• Syntéza neurotransmiterů: acetyl‑CoA je substrátem pro tvorbu acetylcholinu, důležitého neurotransmiteru pro paměť a motoriku; nedostatek CoA může teoreticky omezit jeho syntézu.
• Lipidový metabolismus a myelin: CoA se podílí na syntéze mastných kyselin a lipidů, které jsou součástí myelinových obalů nervů; tím B5 přispívá k udržení izolace nervových vláken.
• Možná role v neurodegeneraci: post‑mortem studie ukazují nižší hladiny B5 v mozku u některých neurodegenerativních onemocnění (demence s Lewyho tělísky, Alzheimerova a Huntingtonova choroba), což naznačuje souvislost, kterou je třeba dál zkoumat.

Klinické poznatky a výjimky

• Vzácné genetické poruchy: mutace v genu PANK2 vedou k pantothenate kinase‑associated neurodegeneration (PKAN) — závažné onemocnění spojené s poruchou metabolismu B5; u těchto pacientů má suplementace a cílená léčba specifický význam.
• Doplňky a studie: u běžné populace chybí silné důkazy pro rutinní vysokodávkovou suplementaci B5 k prevenci demence; většina důkazů podporuje význam B5 pro metabolickou a nervovou funkci, nikoli univerzální léčebný efekt. 

Vitamín B6 (pyridoxin)

B6 je klíčový kofaktor pro tvorbu neurotransmiterů a energetický metabolismus nervových buněk; jeho nedostatek i nadbytek mohou poškodit periferní nervy, a u některých pacientů (deprese, neuropatie, migréna) se nízké hladiny B6 spojují se zhoršením příznaků.

Co je vitamin B6

• Formy: pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a aktivní forma pyridoxal‑5′‑fosfát (PLP). PLP je hlavní biologicky aktivní forma v mozku.

• Hlavní role: B6 slouží jako kofaktor pro více než 100 enzymů, včetně těch, které vytvářejí neurotransmitery (serotonin, dopamin, GABA, norepinefrin). To přímo ovlivňuje náladu, spánek, pozornost a bolest.

Jak B6 ovlivňuje nervový systém

• Tvorba neurotransmiterů: bez dostatečného PLP se snižuje syntéza serotoninu a norepinefrinu, což může přispívat k depresivním a úzkostným symptomům. U pacientů s depresí a úzkostí byly zjištěny nižší hladiny B6.

• Periferní neuropatie: jak deficit, tak chronicky vysoké dávky B6 mohou vést k poškození periferních nervů (brnění, snížená citlivost). Proto je důležité držet se doporučených dávek.

• Metabolismus a zánět: B6 se podílí na metabolismu homocysteinu a dalších látek, které ovlivňují cévy a zánět; to má nepřímý dopad i na mozkové funkce.

Klinické poznatky a praktické důsledky

• Kdo může mít nižší hladiny: ženy užívající hormonální antikoncepci, lidé s malou pestrou stravou, chronickým onemocněním jater nebo poruchami vstřebávání. Zvažte vyšetření hladiny B6, pokud máte příznaky nebo riziko.

• Dávkování a bezpečnost: běžné nutriční dávky jsou bezpečné; dlouhodobé vysoké dávky (>100–200 mg/den) mohou způsobit neuropatii. Suplementaci konzultujte s lékařem.

• Podpora léčby: u některých pacientů s depresí, migrénou nebo neuropatií může doplnění B6 pomoci jako součást komplexní léčby, ale není to samostatná univerzální terapie.

Praktické doporučení pro pacienty

• Jezte potraviny bohaté na B6: maso, ryby, brambory, banány, luštěniny, celozrnné výrobky. Vyvážená strava obvykle pokryje potřebu.

• Kdy jít k lékaři: pokud máte trvalé brnění, ztrátu citlivosti, změny nálady nebo užíváte vysoké dávky doplňků — neodkládejte vyšetření. 

Biotin (vitamín B7) 

B7 pomáhá nervovému systému hlavně tím, že podporuje energetický metabolismus buněk produkujících myelin a reguluje expresi genů; vrozený deficit recyklace biotinu (biotinidázová porucha) vede k závažným neurologickým příznakům, které lze včasnou suplementací často zvrátit.

Co je biotin a jak působí v těle

Jak biotin souvisí s nervovým systémem

• Podpora mitochondrií v oligodendrocytech: biotin zlepšuje funkci mitochondrií v buňkách, které tvoří myelin (izolační obal nervových vláken). To vede k vyšší produkci ATP, snížení oxidačního stresu a menší apoptóze, což pomáhá udržet myelin a rychlé nervové vedení. Experimentální studie ukazují zlepšení přežití a energetiky oligodendrocytů při podávání biotinu.

• Neuroprotekce a demyelinizace: v modelech neurodegenerativních onemocnění biotin snižuje tvorbu volných radikálů a může podporovat obnovu myelinu, což je důvodem zájmu o vysokodávkový biotin u některých forem roztroušené sklerózy; klinické výsledky jsou však smíšené.

Klinické souvislosti, které by pacienti měli znát

• Biotinidázová porucha (vrozený deficit recyklace biotinu) může způsobit epileptické záchvaty ve velmi raném věku, opožděný vývoj, slabost svalů, kožní změny a ztrátu vlasů; včasná léčba biotinem je účinná a často zabrání trvalému poškození. Vyšetření je součástí novorozeneckého screeningu v mnoha zemích.

• Doplňky a vysoké dávky: u běžné populace stačí strava; u prokázaného deficitu nebo specifických neurologických indikací může lékař doporučit suplementaci. U pokusů s vysokodávkovým biotinem (farmaceutické preparáty) se zkoumá efekt u progresivní roztroušené sklerózy, ale výsledky nejsou jednoznačné!

Folát (vitamín B9)

B9 je pro mozek i nervy zásadní: podporuje tvorbu neurotransmiterů a syntézu DNA přes metabolismus jednouhlíkových skupin, s jasným přínosem v prevenci vrozených vad u těhotných; současně platí, že u některých nádorů mohou vysoké dávky folátu podporovat růst rychle dělících se buněk, proto suplementaci vždy konzultujte s lékařem. 

Co je folát a proč je důležitý pro nervový systém

• Folát (B9) je vitamín zapojený do metabolismu jednouhlíkových skupin, který přenáší methylové skupiny potřebné pro syntézu DNA, RNA a pro methylaci (epigenetickou regulaci genů). To přímo ovlivňuje dělení buněk, opravu DNA a expresi genů v mozku.

• Role v syntéze neurotransmiterů: Folát a S‑adenosylmethionin (SAMe) se podílejí na tvorbě serotoninu, dopaminu a noradrenalinu, tedy látek, které ovlivňují náladu, motivaci a kognici. Nízké hladiny folátu mohou snižovat účinnost antidepresiv a zhoršovat rekonvalescenci u deprese. U pacientů s depresí se často zvažuje doplnění folátu jako součást léčby.

Jak folát ovlivňuje nervové buňky a rizika

• Homocystein a oxidativní stres: Folát (spolu s B6 a B12) pomáhá přeměnit homocystein na methionin; vysoká hladina homocysteinu je spojena s kardiovaskulárním rizikem a může nepříznivě působit i na mozek. Suplementace B‑vitaminů snižuje homocystein, ale klinický dopad na zánětlivé markery a výsledky je smíšený.

• Riziko u nádorů: Rychle dělící se nádorové buňky využívají folát pro syntézu DNA; experimenty in vitro a na zvířatech ukázaly, že folát může podporovat růst některých nádorů. To neznamená, že folát je "škodlivý" obecně, ale u pacientů s aktivním nádorem nebo vysokým rizikem je vhodné konzultovat suplementaci s onkologem.

Klinické důsledky a praktická doporučení pro pacienty

• Prevence vrozených vad: Dostatečný příjem folátu před početím a v raném těhotenství výrazně snižuje riziko defektů neurální trubice; proto se ženám plánujícím těhotenství doporučuje folát (obvykle 400 µg denně nebo podle doporučení lékaře).

• Deprese a duševní zdraví: Pokud máte depresi a nízké hladiny folátu, může doplnění folátu zlepšit odpověď na antidepresiva; řešení konzultujte s psychiatrem.
• Kdy vyhledat lékaře: při plánování těhotenství, při chronické depresi, u pacientů s onkologickou anamnézou nebo při podezření na nutriční deficit. Lékař může doporučit vyšetření hladin folátu a B12 a poradit dávkování.

Vitamin B12 (kobalamin) 

je pro nervový systém nezbytný: podílí se na syntéze myelinu, opravě DNA a tvorbě neurotransmiterů; jeho dlouhodobý nedostatek může způsobit neuropatii, kognitivní poruchy a psychické symptomy, a proto je u rizikových skupin v Česku vhodné vyšetření a doplnění po konzultaci s lékařem. U lidí nad 60 let věku je výskyt nedostatku B12 kolem 5-6 % v populaci a subklinické, tj. bez výraznějších projevů nedostatku 20-25%.

Je podstatné vědět, že lidé vstřebávají asi 50% vitamínu B12 z dávky 1 ug přijatého v ileu (část tenkého střeva) a absorpce klesá s narůstající dávkou! Nevstřebaný vitamín B12 se dostává do tlustého střeva, kde jej střevní bakterie metabolizují a z 80% přemění na jeho analogy. Je důležité zde zmínit, že dávky vyšší než 500 ug vedou pouze k absorpci 1% vitamínu B12.

U každého jedince také existuje tzv. genetický polymorfismus, tj. odlišnost v metabolismu vitamínu B12. Nadměrné množství se pak ukládá do jater a ledvin a je schopen recirkulovat, takže se pouze velmi pomalu projeví jeho nedostatek. Neabsorbované množství se dostává do stolice. U injekčního podání, jakmile se zvýší jeho hladina, vylučuje se močí. 

Co je vitamin B12 a jak se vstřebává

• Formy: cyanokobalamin, hydroxykobalamin, methylkobalamin a adenosylkobalamin; methylkobalamin a adenosylkobalamin jsou aktivní formy v těle.

• Absorpce: B12 se váže v žaludku na vnitřní faktor (intrinsic factor), který umožní jeho vstřebání v ileu; nízké žaludeční pH, poškození sliznice nebo nedostatek vnitřního faktoru snižují absorpci. Léky jako inhibitory protonové pumpy nebo metformin mohou absorpci ovlivnit.

• Vliv vitamínu B12 na střevní mikrobiom je spojený se změnami mikrobiomu, a ten může mít vliv na rozvoj různých onemocnění: mimo jiné byly prokázány změny v mikrobiomu střeva u pacientů s Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou aj.  

Jak B12 ovlivňuje nervový systém

• Tvorba a udržení myelinu: B12 je klíčový pro metabolismus jednouhlíkových skupin a syntézu lipidů potřebných pro myelin, izolační obal nervových vláken; jeho nedostatek vede k demyelinizaci a poruchám vedení nervových vzruchů.

• Oprava DNA a stabilita genomu: B12 spolupracuje s folátem v syntéze DNA; nedostatek zhoršuje dělení buněk a opravu DNA, což může poškodit nervové buňky.

• Neurotransmitery a nálada: B12 ovlivňuje systémy serotoninergní, dopaminergní a adrenergní, a tím může ovlivnit náladu, energii a kognici; nízké hladiny jsou spojeny s depresí a kognitivním úbytkem.

Klinické příznaky a diagnostika

• Nedostatek vitamínu B12 se odhaduje celosvětově na 6 % populace, v Evropě asi 1,6-10 %.

• Typické neurologické příznaky: parestézie (brnění), ztráta citlivosti, slabost, poruchy chůze, zhoršení paměti, deprese, v těžkých případech psychóza nebo demence.
• Laboratorní ukazatele: nízké sérové B12 a zvýšené methylmalonát a homocystein podporují diagnózu; hranice deficitu se liší, často se uvádí <148 pmol/L.

Kdo je v riziku (ČR)

• Starší lidé, vegetariáni/vegané, těhotné ženy s nízkým příjmem, pacienti s poruchou vstřebávání (atrofická gastritida, H. pylori), celiakie, IBD, dlouhodobé užívání PPI nebo metforminu.

Praktická doporučení pro pacienty

• Strava: hlavní zdroje jsou maso, ryby, vejce a mléčné výrobky; rostlinná strava obvykle neobsahuje spolehlivý B12.

• Kdy vyšetřit: při trvalých neurologických symptomech, depresivních poruchách, u rizikových skupin nebo před plánovaným těhotenstvím.

• Léčba: deficit lze korigovat perorálními nebo injekčními formami; volba závisí na příčině a závažnosti deficitu. Konzultujte praktického lékaře nebo neurologa. 

Krátce: Vitamin B12 je pro nervy zásadní — podporuje tvorbu myelinu, opravuje DNA a ovlivňuje neurotransmitery; jeho nedostatek způsobuje neuropatii a subakutní kombinovanou degeneraci míchy, proto u rizikových skupin vyšetřit B12 a případně doplnit. Folát (B9) chrání před vrozenými vadami, ale vysoké dávky mohou teoreticky podpořit růst některých nádorů; u deprese může folát zlepšit účinek antidepresiv. Dlouhodobé megadávky B6/B12 vyžadují opatrnost, zejména u kuřáků a mužů.

Co by měl pacient vědět — stručně a srozumitelně

• B12 (kobalamin): nezbytný pro myelin (obal nervových vláken) a pro opravu DNA; nedostatek vede k brnění, ztrátě citlivosti, poruchám chůze, zhoršení paměti a depresím. Diagnóza se opírá o nízké sérové hladiny vitamínu B12 a zvýšené methylmalonát/homocystein. Léčba perorálně nebo injekčně obvykle zlepšuje příznaky, pokud není poškození dlouhodobé.

• Folát (B9): snižuje riziko defektů neurální trubice u plodu; pomáhá při syntéze neurotransmiterů (serotonin, dopamin) a může zlepšit odpověď na antidepresiva. U pacientů s aktivním nádorem nebo vysokým rizikem je třeba opatrnost při vysokých dávkách, protože folát podporuje dělení buněk.

• B6 (pyridoxin): důležitý pro tvorbu neurotransmiterů (GABA, serotonin, dopamin); nedostatek se může projevit neurologicky, ale megadávky mohou vyvolat neuropatii.

Srovnání vlivu na nervový systém a rizika 

B6 

• kofaktor pro syntézu neurotransmiterů 
• příznaky nedostatku: neuropatie, deprese 
• vliv na riziko vzniku nádorů: vysoké dávky spojovány s rizikem v některých studiích
• doporučení: udržovat doporučený příjem; vyhnout se megadávkám.

B9 (folát) 

• syntéza DNA, methylace, tvorba neurotransmiterů anémie, 
• příznaky nedostatku: kognitivní poruchy (poruchy paměti, mentálních funkcí), nedostatek zvyšuje riziko; 
• vliv na riziko vzniku nádorů: vysoké dávky mohou podpořit růst existujících nádorů 
• doporučení: 400 µg/den před a v raném těhotenství; opatrnost u onkologických pacientů.

B12 

• tvorba myelinu, metabolismus jednouhlíkových skupin
• příznaky nedostatku: parestézie, ataxie, demence 
• vliv na riziko vzniku nádorů: epidemiologické studie varují před vysokými dávkami u některých skupin 
• doručení: vyšetřit hladinu vitamínu B12 u rizikových skupin; doplnit při nedostatku.

Důkazy o přínosu u neurologických onemocnění

• B12: standardní testování a léčba u neuropatií a subakutní kombinované degenerace míchy; včasná léčba zlepšuje prognózu.

• Folát: jasný přínos v prevenci vrozených vad; u deprese může folát zlepšit odpověď na antidepresiva.

• Riziko nádorů: meta‑analýzy ukazují smíšené výsledky; některé studie spojují vysoké dávky folátu nebo dlouhodobé megadávky B6/B12 s vyšším rizikem určitých nádorů, proto neužívat vysoké dávky bez lékařského doporučení.

Praktické doporučení

• Ženy plánující těhotenství: 400 µg folátu denně; konzultujte lékaře.

• Rizikové skupiny pro B12 (senioři, vegani, pacienti užívající inhibitory protonové pumpy (PPI, např. omeprazol atd.)/diabetici užívající metformin, alkoholici, pacienti po operaci žaludku (bariatrická operace). Vhodně je nechat si vyšetřit B12, homocystein nebo methylmalonát.

• Nepřekračovat megadávky bez indikace; u pacientů s rakovinou konzultovat onkologa. 

B vitamíny: zázrak pro nervy nebo marketingový mýtus pro pacienty s bolestí páteře?  

Vitaminy skupiny B mohou pomoci při neuropatické složce bolesti (tj. když jsou nervy poškozené, tzv. radikulopatie, neuropatie, nebo chybí-li B‑vitaminy). Nejsou však univerzálním "zázrakem" na běžnou, zejména akutně vzniklou mechanickou bolest zad nebo bolesti svalů bez postižení nervů. Před užíváním je rozumné nechat vyšetřit hladinu B12.  Rozhodně nelze očekávat efekt po jedné tabletě nebo během pár dní. Existuje několik klinických studií, většinou na menší skupině pacientů (může čítat pouze např. 60 nemocných), u kterých se testovalo podávání vitamínů skupiny B oproti užívání placeba nebo v kombinaci s analgetiky (léky proti bolesti, většinou nesteroidní antirevmatika). Některé výsledky uvádí zlepšení kvality života a snížení bolestí, ale nejsou vždy zcela jednoznačné. 

Závěr

Svým obsáhlejším sdělením pro pacienty jsem se snažila naplnit potřebu podat informace z medicínské praxe tak, aby každý pacient hledající relevantní informace a pomoc při svých obtížích, měl ucelená a relevantní data, než sáhne po doplňcích stravy, jako jsou vitamíny skupiny B.  Velmi vhodná je konzultace s lékárníkem nebo ošetřujícím lékařem a samozřejmě, pokud lze, tak příjem vitamínů v pestré stravě.

MUDr. Petra Mištríková, MBA

Zdroje:

Vitaminy – pokrytí denní potřeby | NZIP

Peterson CT, Rodionov DA, Osterman AL, Peterson SN. B Vitamins and Their Role in Immune Regulation and Cancer. Nutrients. 2020 Nov 4;12(11):3380. doi: 10.3390/nu12113380. PMID: 33158037; PMCID: PMC7693142.

Guetterman HM, Huey SL, Knight R, Fox AM, Mehta S, Finkelstein JL. Vitamin B-12 and the Gastrointestinal Microbiome: A Systematic Review. Adv Nutr. 2022 Mar;13(2):530-558. doi: 10.1093/advances/nmab123. Epub 2023 Feb 10. PMID: 34612492; PMCID: PMC8970816.

Temova Rakuša Ž, Roškar R, Hickey N, Geremia S. Vitamin B12 in Foods, Food Supplements, and Medicines-A Review of Its Role and Properties with a Focus on Its Stability. Molecules. 2022 Dec 28;28(1):240. doi: 10.3390/molecules28010240. PMID: 36615431; PMCID: PMC9822362.

Ekinci GN, Sanlier N. The relationship between nutrition and depression in the life process: A mini-review. Exp Gerontol. 2023 Feb;172:112072. doi: 10.1016/j.exger.2022.112072. Epub 2022 Dec 21. PMID: 36565729.

Markun S, Gravestock I, Jäger L, Rosemann T, Pichierri G, Burgstaller JM. Effects of Vitamin B12 Supplementation on Cognitive Function, Depressive Symptoms, and Fatigue: A Systematic Review, Meta-Analysis, and Meta-Regression. Nutrients. 2021 Mar 12;13(3):923. doi: 10.3390/nu13030923. PMID: 33809274; PMCID: PMC8000524.

Gil Martínez V, Avedillo Salas A, Santander Ballestín S. Vitamin Supplementation and Dementia: A Systematic Review. Nutrients. 2022 Feb 28;14(5):1033. doi: 10.3390/nu14051033. PMID: 35268010; PMCID: PMC8912288.

Mantle D, Hargreaves IP. Mitochondrial Dysfunction and Neurodegenerative Disorders: Role of Nutritional Supplementation. Int J Mol Sci. 2022 Oct 20;23(20):12603. doi: 10.3390/ijms232012603. PMID: 36293457; PMCID: PMC9604531.

Fu Q, DeJager J, Gardner EM. Supplementation and Mitigating Cognitive Decline in Older Adults With or Without Mild Cognitive Impairment or Dementia: A Systematic Review. Nutrients. 2024 Oct 21;16(20):3567. doi: 10.3390/nu16203567. PMID: 39458561; PMCID: PMC11509913.

Gülseren Nur Ekinci, Nevin Sanlier, The relationship between nutrition and depression in the life process: A mini-review, Experimental Gerontology, Volume 172, 2023, 112072,

ISSN 0531-5565, https://doi.org/10.1016/j.exger.2022.112072.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0531556522003813

Pantothenic Acid - an overview | ScienceDirect Topics

Vitamin B12 in low back pain: a randomised, double-blind, placebo-controlled study

Effect of Combined Diclofenac and B Vitamins (Thiamine, Pyridoxine, and Cyanocobalamin) for Low Back Pain Management: Systematic Review and Meta-analysis