Deprese a kognitivní funkce: Jak deprese ovlivňuje myšlení

Deprese není jen o smutku, ztrátě energie nebo poklesu nálady. Mnoho lidí si neuvědomuje, že deprese výrazně ovlivňuje také kognitivní funkce – tedy způsob, jakým přemýšlíme, soustředíme se, pamatujeme si informace nebo děláme rozhodnutí. Tyto změny mohou být stejně zatěžující jako samotná nálada. Celosvětově deprese postihuje kolem 13 % starší populace.

Pojďme se nejprve vysvětlit, jaký je rozdíl mezi pojmy deprese a tzv. "blbá nálada".

Pojem "blbá nálada" se v České republice rozšířil a proslavil díky Václavu Havlovi, který jej použil jako metaforu pro celospolečenskou skepsi a únavu. V běžném životě tím označujeme nejenom podrážděnost, únavu a pocit, že jsme bez energie, ale také když se něco nepovede a máme "den blbec" nebo třeba, že jsme přetížení. Je to jednoduše stav, kdy jsme schopni pojmenovat, proč se tak cítíme. Často tento stav trvá hodiny nebo pár dní a je normální součástí emocí, které se během života mění. Pomůže dostatek odpočinku, změna prostředí i změna aktivity anebo spánek. Většinou odezní sama.

Deprese je nemoc, která má své vlastní číslo v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10), a dokáže člověku velmi znepříjemnit život. Jde o psychické (psychiatrické) onemocnění. Ovlivňuje náladu, myšlení, energii, spánek, motivaci, chuť k jídlu, tělesné funkce a schopnost prožívat radost.

Typicky trvá dva a více týdnů, často mnohem déle, bez jasné příčiny. Člověk ztrácí zájem o věci, které měl rád, má pocit beznaděje, zpomaleného myšlení, únavy. Deprese bývá doprovázena poruchami spánku, úzkostí i změnami chutě k jídlu. Narušuje fungování v práci i v soukromém životě a vztazích. Odpočinek nepřináší kýženou úlevu.

Co jsou to kognitivní funkce?

Jedná se o procesy, které nám pomáhají se soustředit, plánovat a organizovat úkoly, pamatovat si informace, rychle reagovat a řešit problémy, a také se rozhodovat. Jako exekutivní funkce se řadí plánování, organizace a řešení problémů (a seberegulace emocí). Mezi další funkce patří i prostorová orientace.

Příčiny poruchy kognitivních funkci

• věk a změny mozku, např. neurodegenerativní onemocnění jako je Alzheimerova demence, Parkinsonova choroba, a jiné
• stres a nedostatek spánku
• cerebrovaskulární onemocnění, např. stav po cévní mozkové příhodě
• po úrazech mozku
• psychiatrická onemocnění, např. deprese
• sociální izolace s nedostatkem sociálních kontaktů
• nezdravý životní styl, např. závislost na alkoholu a jiných drogách

Jak deprese ovlivňuje myšlení

Zhoršená koncentrace

Pacienti s depresí často popisují problém se soustředit a udržet pozornost. Je pro ně náročné číst, sledovat film, pracovat nebo dokončit rozpracovaný jednoduchý úkol. Mozek je totiž zahlcený negativními myšlenkami a již nezvládá využívat kapacitu na soustředění.

Obtížné rozhodování

I jednoduchá volba, co si dát k jídlu nebo co udělat jako první, je pro pacienta s depresí vyčerpávající a téměř Sophiinou volbou, protože mozek v depresi má sníženou schopnost vyhodnocovat možnosti a předvídat důsledky.

Problémy s pamětí

Deprese zapříčiňuje zapomínání a obtíže vybavit si informace. Často si pacienti stěžují v ambulanci na "zamlžené myšlení".

Zpomalené myšlení

Někteří pacienti popisují, že je pro ně těžké přemýšlet, a že jim trvá déle zpracovávat informace nebo reagovat na vnější podněty. V medicíně se označuje pojmem zpomalené psychomotorické tempo.

Negativní zkreslení myšlení

Deprese také mění způsob, jak nahlíží člověk na svět. Pesimismus, podceňování vlastních schopností a očekávání toho nejhoršího, přílišné sebeobviňování. To vše je důsledek onemocnění s názvem deprese.

Deprese a mozek

Těžká depresivní porucha není jen "špatná nálada". Je to onemocnění, které ovlivňuje celé tělo – včetně mozku. Lidé s těžkou depresí mají vyšší riziko předčasného úmrtí (nejenom z důvodu sebevraˇžd), ale zejména kvůli častým poruchám spánku a zvýšenému výskytu kardiovaskulárních onemocnění.

V posledních letech se ukazuje, že v rozvoji deprese hraje velkou roli zánět v mozku, tzv. neuroinflamace.

Co je neuroinflamace a proč je důležitá

Při těžké depresi se v mozku objevuje abnormální zánětlivá reakce. Na této reakci se podílejí různé typy mozkových buněk:

• mikroglie – "imunitní buňky" mozku,

• astrocyty – buňky podporující výživu a funkci neuronů,

• oligodendrocyty – buňky tvořící ochranný obal nervů,

• a další imunitní buňky, které mohou pronikat přes hematoencefalickou bariéru.

Tyto buňky se dostávají do oblastí mozku postižených zánětem a mohou narušovat jeho normální fungování.

Co se děje v mozku při depresi

Těžká deprese je spojena s několika neurobiologickými změnami:

1. Snížení hladiny serotoninu

Serotonin je látka, která ovlivňuje náladu, spánek i chuť k jídlu. Jeho nedostatek je jedním z důvodů, proč se člověk cítí sklesle a bez energie.

2. Porucha stresové osy (hypothalamus – hypofýza – nadledvinky)

Tato osa řídí reakci těla na stres. U deprese může být přetížená nebo špatně fungovat, což vede k únavě, úzkosti a dalším potížím.

3. Narušená tvorba nových neuronů

V části mozku zvané gyrus dentatus (součást hipokampu) se i v dospělosti tvoří nové nervové buňky – proces zvaný neurogeneze. U deprese je tento proces zpomalený nebo narušený.

To má dopad na:

• paměť,

• schopnost učit se,

• regulaci emocí,

• odolnost vůči stresu.

4. Snížení neurotrofických faktorů

Neurotrofické faktory jsou látky, které podporují růst a regeneraci neuronů. U deprese bývají jejich hladiny snížené, což může vysvětlovat, proč se mozek hůře "zotavuje" a proč je hippokampus u některých pacientů zmenšený.

5. Strukturální změny mozku

Pacienti aktuálně trpící depresí, i ti, u nichž je zvýšené riziko vývoje mají funkční a strukturální abnormality mozku, a to přesně v oblasti tzv. prefrontálního kortexu.

Co to znamená pro budoucí léčbu

Výzkumy ukazují, že deprese je mnohem složitější onemocnění, než se dříve myslelo. Nejde jen o "chemickou nerovnováhu", ale o kombinaci:

• zánětlivých procesů,

• hormonálních změn,

• poruchy neurogeneze,

• změn v neurotransmiterech.

Právě proto se dnes hledají nové léčebné postupy, které by dokázaly:

• snížit zánět v mozku,

• podpořit růst nových neuronů,

• zvýšit hladiny neurotrofických faktorů.

Tyto přístupy jsou zatím ve fázi výzkumu, ale do budoucna mohou přinést nové možnosti léčby.

Osa "střevo-mozek" (gut-brain axis)

U lidí s depresí se objevují poruchy kognitivních funkcí, pozornosti nebo exekutivních funkcí, což jsem zmiňovala výše v článku. V poslední době může laická veřejnost slyšet slovní spojení osa "střevo – mozek". Anebo také to, že mikrobiom, tedy bakterie střeva ovlivňují náladu.

Pojďme si vysvětlit o co se tedy jedná. Můžeme si to představit jako takovou síť propojující navzájem zažívací ústrojí, bakterie ve střevech, mozek a k tomu i nervus vagus (bloudivý nerv), zároveň imunitní a hormonální systém. A toto všechno dohromady mezi sebou komunikuje na různých úrovních, a tím také působí na náladu nebo různé psychické nepohodlí (úzkost), reakce na stres, imunitní a trávicí systém, a v neposlední řadě i na paměť a kognitivní funkce.

Jak mikrobiom ovlivňuje mozek

Střevní bakterie se ve střevě nevyskytují jen tak. Jsou nedílnou součástí k tvorbě některých vitamínů (B12), ale i dalších látek, např. neurotrasmiterů (serotonin, dopamin, GABA = gama-aminomáselná kyselina, acetylcholin). Málokdo z laiků ví, že až 90 % serotoninu vzniká ve střevech. Střevní bakterie tlustého střeva produkuji při trávení vlákniny, oligosacharidů a rostlinných polysacharidů i tzv. krátké mastné kyseliny (SCFA). Ty podporují zdraví střevní stěny a mozku a fungují proti zánětlivým procesům. Mikrobiom se podílí na regulaci imunitního systému, protože ve střevě se nachází až 70 % všech imunitních buněk. Za zmínku stojí skupina buněk innate lymphoid cells (ILC, vrozené lymfoidní buňky). Regulují zánět produkcí cytokinů, podporují hojení a rovnováhu mikrobiomu a pomáhají udržovat zdravou střevní sliznici. Dle dosavadních klinických studií změny propustnosti střevní stěny a porucha funkce mikrobiomu střeva byly prokázány u pacientů s autoimunitními onemocněními jako je roztroušená skleróza, Crohnova choroba, revmatoidní artritida aj.

Chronický zánět ve střevě způsobený nerovnováhou (dysbiózou) se přenáší do mozku jako tzv. neuroinflamace, a ta je popisována právě u depresí.

A jak do toho všeho zapadá bloudivý nerv (nervus vagus)? Součástí enterické nervového systému střeva je tzv. plexus myentericus (Auerbachův plexus), označovaný také někdy jako "druhý mozek". Můžete ho najít mezi svalovými vrstvami střeva a řídí pohyb střev (peristaltiku), tj. stahy střevních svalů, reguluje rychlost trávení a reaguje na chemické a mechanické podněty ve střevě. Pracuje zcela samostatně a zároveň komunikuje s mozkem. Obsahuje totiž stejné neurotrasmitery jako mozek (dopamin, serotonin a acetylcholin).

Nervus vagus je hlavní nerv parasympatického systému a přenáší signály ze střeva do mozku. Jeho funkce tak má vliv na náladu, reakci na stres a rozvoj úzkostí. Samozřejmě, že nejznámější je pro schopnost regulace srdeční frekvence, dýchání a trávení. Reaguje na látky produkované střevními bakteriemi. 80-90 % informací putuje ze střeva do mozku. Výzkumy naznačují, že pacienti s depresí mají často narušenou komunikaci přes nervus vagus a jeho stimulací můžeme dosáhnout zlepšení depresivních příznaků. Nicméně je třeba dalších klinických studií a výzkumu k možnému efektivnímu využití potenciálu stimulace nervus vagus. Již nyní se stimulace bloudivého nervu využívá jako léčba u refrakterních epilepsií. Nerovnováha střevního mikrobiomu může mít vliv na náladu skrz signály přenášené ze střeva do mozku. Studie ukazují možný pozitivní efekt probiotik na zlepšení některých kognitivních funkcí u lidí s depresí, např. paměť. A tzv. psychobiotika mohou mírnit úzkost a depresivní příznaky. Je však nutné mít na paměti, že probiotika nenahrazují léky na depresi (antidepresiva). Strava bohatá na vlákninu, fermentované potraviny a pestrou stravu podporuje zdravý mikrobiom.

Kdy vyhledat odborníka

Pokud stav trvá déle než dva týdny, zhoršuje se nebo zasahuje do běžného života, je vhodné obrátit se na lékaře či psychologa. Včasná pomoc může zabránit rozvoji těžší formy deprese.

Závěr

Deprese je nemoc, jejíž biologické příčiny nezahrnují pouze biochemické procesy v mozku, ale také neuroinflamaci a další poruchy funkce mozku. Následkem jsou příznaky deprese, mezi něž lze počítat i poruchu kognitivních funkcí, nejenom poruchu nálady. Ve své ordinaci se setkávám s mnoha pacienty s diagnózou deprese, jež může doprovázet různá další neurologická onemocnění. Migréna, tenzní bolest hlavy, chronické bolesti, demence, epilepsie, fukční poruchy hybnosti, to je jen část z výčtu diagnóz, kde příznaky deprese se mohou vyskytnout ruku v ruce se základním onemocněním. Tito pacienti vyžadují péči na multioborové úrovni (psychiatr, neurolog, psycholog).

Deprese je léčitelná, a proto v případě, že máte podezření na depresi nebo jiné psychiatrické onemocnění, obraťte se na odborníka.

MUDr. Petra Mištríková, MBA

Zdroj:

Wu A, Zhang J. Neuroinflammation, memory, and depression: new approaches to hippocampal neurogenesis. J Neuroinflammation. 2023 Nov 27;20(1):283. doi: 10.1186/s12974-023-02964-x. PMID: 38012702; PMCID: PMC10683283.

Pizzagalli DA, Roberts AC. Prefrontal cortex and depression. Neuropsychopharmacology. 2022 Jan;47(1):225-246. doi: 10.1038/s41386-021-01101-7. Epub 2021 Aug 2. Erratum in: Neuropsychopharmacology. 2022 Jan;47(2):609. doi: 10.1038/s41386-021-01160-w. PMID: 34341498; PMCID: PMC8617037.

Price RB, Duman R. Neuroplasticity in cognitive and psychological mechanisms of depression: an integrative model. Mol Psychiatry. 2020 Mar;25(3):530-543. doi: 10.1038/s41380-019-0615-x. Epub 2019 Dec 4. PMID: 31801966; PMCID: PMC7047599.

Schneider E, Doll JPK, Schweinfurth N, Kettelhack C, Schaub AC, Yamanbaeva G, Varghese N, Mählmann L, Brand S, Eckert A, Borgwardt S, Lang UE, Schmidt A. Effect of short-term, high-dose probiotic supplementation on cognition, related brain functions and BDNF in patients with depression: a secondary analysis of a randomized controlled trial. J Psychiatry Neurosci. 2023 Jan 18;48(1):E23-E33. doi: 10.1503/jpn.220117. PMID: 36653035; PMCID: PMC9854921.

Nouari W, Aribi M. Innate lymphoid cells, immune functional dynamics, epithelial parallels, and therapeutic frontiers in infections. Int Rev Immunol. 2025;44(5):245-272. doi: 10.1080/08830185.2025.2490233. Epub 2025 Apr 17. PMID: 40242974.

Austelle CW, O'Leary GH, Thompson S, Gruber E, Kahn A, Manett AJ, Short B, Badran BW. A Comprehensive Review of Vagus Nerve Stimulation for Depression. Neuromodulation. 2022 Apr;25(3):309-315. doi: 10.1111/ner.13528. Epub 2021 Sep 6. PMID: 35396067; PMCID: PMC8898319.

Austelle CW, Cox SS, Wills KE, Badran BW. Vagus nerve stimulation (VNS): recent advances and future directions. Clin Auton Res. 2024 Dec;34(6):529-547. doi: 10.1007/s10286-024-01065-w. Epub 2024 Oct 4. PMID: 39363044; PMCID: PMC11543756.