Chronická bolest a mozek: Co se děje v mozku, když se bolest stane chronickou

Co se děje v mozku, když bolest trvá příliš dlouho

Nervový systém se stává přecitlivělým

Když bolest trvá týdny nebo měsíce, nervový systém se začne chovat jinak. Tomu se říká sensitizace. Neurony v mozku a míše se tak stávající přecitlivělými a reagují silněji a rychleji než dříve.

Mozek a mícha zesilují bolestivé signály. A tak bolest je vnímána jako silnější, než by odpovídalo podnětu (hyperalgézie). V oblasti míchy, přesněji v zadních rozích míšních se zvyšuje glutamátergní aktivita a naopak se snižuje aktivita inhibičních GABA a glycinových interneuronů účastnících se přenosu různých informací v centrálním nervovém systému. Aktivované pomocné buňky nervového systému jako je mikroglie a astrocyty uvolňují prozánětlivé cytokiny jako mediátory, které zesilují dále bolest. Z míchy se tak zesílené signály dostávající do mozku, i když již na periferii nebezpečí poškození odeznělo.

I běžné podněty (dotek, chlad, pohyb) mohou být vnímány jako bolestivé, protože se snižuje práh pro aktivaci neuronů. Tento stav se označuje jako alodynie.

Nervy "pálí na poplach", i když už není co opravovat.

Je to podobné, jako když se poplašné zařízení nastaví příliš citlivě – spustí se i při malém podnětu.

Dochází vlastně k určitému patologickému učení bolesti.

❤️Emoce a bolest se propojí

Chronická bolest není jen fyzická. Mozek propojuje bolest s emocemi, strachem a stresem.

• Aktivuje se limbický systém – centrum emocí. Ve článku se zmiňuji opakovaně o ACC, což je část limbického systému nad corpus callosum, které propojuje bolest, emoce, pozornost a regulaci autonomního nervového systému. Můžeme ho nazvat "centrum pro hrozbu"...

• Bolest se stává vyčerpávající nejen tělesně, ale i psychicky.

• Strach z bolesti může bolest dále zesilovat.

To neznamená, že je bolest "v hlavě". Znamená to, že emoce a bolest sdílejí stejné mozkové okruhy.

Mozek se bolest "naučí"

Mozek vykazuje od narození známky neuroplasticity – učí se nové věci, ale bohužel i bolest. Chronická bolest mění strukturu a funkci různých oblastí mozku. V somatosenzorické kůře se zvětšuje oblast reprezentující bolest a pacient tak schopen velmi obtížně lokalizovat bolest. V prefrontální kůře změny vedou ke zhoršené kontrole bolesti, oslabení "rozumové složky" modulace bolesti a pacienti čelí vyššímu riziku úzkostných a depresivních symptomů. Dalšími oblastmi, které se zapojují, je např. insula, podílející se na zvýšeném emočním prožívání bolesti.

Mozek v "normálním stavu" je schopen bolest do určité míry utlumit pomocí navzájem propojených sestupných drah, které ale při chronické bolesti slábnou nebo naopak jejich nesprávnou funkcí mohou bolest ještě zesilovat.

• Opakované bolestivé signály vytvářejí silné nervové dráhy.

• Mozek začne bolest očekávat a spouštět ji snadněji.

• Bolest se může objevovat i bez jasné fyzické příčiny.

Je to podobné jako u špatného návyku – čím déle trvá, tím je silnější.

Když je poškozen nerv: neuropatická bolest

Je bolest způsobená poškozením nebo nemocí nervového systému – tedy samotných nervů, míchy nebo mozku. Není to bolest zánětlivá ani mechanická. Je to bolest, kterou nervový systém vytváří sám, protože je porušený nebo přecitlivělý. Poškozený nerv vykazuje známky patologie již na úrovni menší, než je samotná buňka, a to v rámci změny funkce iontových kanálů v buňce, na buněnčné úrovni generuje výboje bez podnětu.

• Bolest může být pálivá, elektrizující, bodavá, mravenčivá, znecitlivění, pocit chladu/horka nebo dojem necitlivé, cizí, oteklé končetiny

• Objevuje se i bez vnějšího podnětu.

• Léčba bývá odlišná než u běžné bolesti.

Patří sem diabetická (poly)neuropatie, postherpetická neuragie po pásovém oparu, útlak nervu při úžinových syndromech (karpální tunel), kořenové syndromy při výhřezech meziobratlových plotének, poškození nervu po úrazu, operaci, při roztroušené skleróze, míšních lézích, chemoterapiích a jiných.

Proč je chronická bolest tak složitá

Chronická bolest ovlivňuje:

• spánek

• náladu

• pozornost

• paměť

• pohyb

• imunitu

• motivaci

• emoce

Proto se často stává začarovaným kruhem – bolest vede ke stresu, stres zvyšuje bolest. A chronický stres má vliv nejenom na psychiku, ale také na celkovou homeostázu organismu, tedy na rovnováhu všech systémů lidského těla.

Dá se mozek "přeprogramovat"?

Ano. Stejně jako se mozek naučil bolest, může se naučit i nové, zdravější vzorce.

Mezi účinné přístupy patří:

• Pain Reprocessing Therapy – učení mozku bezpečným reakcím

• Mindfulness a práce s pozorností

• Fyzioterapie zaměřená na postupné zatěžování

• Kognitivně-behaviorální terapie

• Neuromodulační techniky (např. TENS, stimulace mozku)

Tyto metody neříkají "bolest je psychická", ale využívají již zmíněné neuroplasticity mozku a jeho schopnosti učit se vytvářením nových nervových sítí a spojů.

PRT (PAIN REPROCESSING THERAPY)

je moderní psychoneurologický přístup, který učí mozek přestat vyhodnocovat neškodné tělesné signály jako hrozbu. Jinými slovy: mozek se dá přeškolit, aby bolest neprodukoval automaticky.

vychází z poznatku, že u velké části chronické bolesti (zejména zad, krku, hlavy, pánve) není hlavním problémem tkáň, ale změněné zpracování bolesti v mozku. Mozek se naučil bolest očekávat, a proto ji vytváří i bez poškození.

PRT učí mozek nové, bezpečné reakce, které postupně snižují centrální senzitivizaci.

Jak PRT funguje – 5 hlavních mechanismů

1) Přerámování bolesti (pain reappraisal)

Pacient se učí chápat bolest jako neškodný signál, ne jako známku poškození. To snižuje aktivitu hrozbových center (insula, amygdala – limbický systém).

2) Somatická expozice

Pacient se postupně vystavuje pohybům nebo situacím, které vyvolávají bolest, ale jsou bezpečné. Mozek se učí: "Toto není hrozba → nemusím vytvářet bolest."

3) Uklidnění nervového systému

Techniky regulace (dýchání, mindfulness, práce s pozorností) snižují aktivitu sympatiku a tím i bolestivou reaktivitu.

4) Přeučení predikcí mozku

Chronická bolest je z velké části predikční chyba – mozek předpovídá bolest, a tak ji vytváří. PRT mění tyto predikce na bezpečné.

5) Práce s emocemi

Emoční stres, potlačené emoce a strach z bolesti posilují okruhy zapojené do vnímání bolesti. PRT učí mozek, že tělesné signály nejsou nebezpečné → snižuje emoční amplifikaci bolesti.

Co se děje v mozku během PRT

• Snižuje se aktivita insuly a centra pro emoční složku bolesti.

• Zvyšuje se aktivita prefrontální kůry, která bolest reguluje.

• Dochází k normalizaci somatosenzorických map.

• Klesá aktivita default mode network, která udržuje ruminace o bolesti.

• Snižuje se centrální senzitivizace.

Důkazy z klinických studií

Nejznámější je studie z roku 2021 (JAMA Psychiatry):

• Pacienti s chronickou bolestí zad po PRT měli průměrné snížení bolesti o 66 %.

• 66 % pacientů bylo po terapii prakticky bez bolesti.

• FMRI (funkční magnetická rezonance) ukázalo pokles aktivity hrozbových center a změny v mozkových sítích bolesti.

MINDFULNESS A CHRONICKÁ BOLEST

Mindfulness u chronické bolesti není "relaxace". Je to trénink mozku, který mění způsob, jakým mozek bolest zpracovává, předpovídá a emočně hodnotí. A právě to je u chronické bolesti klíčové.

Mindfulness snižuje centrální senzitivizaci

Chronická bolest je z velké části přecitlivělý nervový systém, což jsme si vysvětlili výše. Mindfulness trénuje mozek, aby:

• nereagoval automaticky na každý tělesný signál

• nespojoval tělesné vjemy s hrozbou

• neposilovat bolest strachem a napětím

➡️ Mozek se postupně vrací z režimu "alarm" do režimu "bezpečí".

Práce s pozorností mění to, co mozek považuje za důležité

Mozek nebolí proto, že "něco je špatně", ale proto, že věnuje bolestivému signálu příliš mnoho pozornosti.

Mindfulness učí:

• přesměrovat pozornost od bolesti k neutrálním vjemům

• nevšímat si automatických katastrofických myšlenek

• vnímat bolest jako jednu z mnoha informací, ne jako dominantní signál

➡️ Bolest ztrácí svou "prioritu" v mozku.

Mindfulness snižuje aktivitu hrozbových center v mozku

Chronická bolest je úzce propojena s:

• amygdalou (strach)

• insula (vnímání tělesných signálů)

• ACC centrum (emoční složka bolesti)

Mindfulness v těchto oblastech prokazatelně snižuje aktivitu.

➡️ Mozek přestává bolest vyhodnocovat jako nebezpečí.

Učí mozek rozlišovat mezi "bolestí" a "utrpením"

Bolest = tělesný signál Utrpení = reakce mozku na signál

Mindfulness odděluje tyto dvě vrstvy:

• bolest může být přítomná

• ale mozek k ní nepřidává strach, napětí, katastrofizaci

➡️ Pacient cítí méně utrpení, i když bolest úplně nezmizí.

Mindfulness mění predikce mozku

Chronická bolest je z velké části predikční chyba – mozek očekává bolest, a tak ji vytváří.

Mindfulness:

• zpomaluje automatické předpovědi

• učí mozek reagovat na skutečný stav těla, ne na očekávání

• snižuje anticipační úzkost

➡️ Mozek přestává bolest "předvídat".

Neuroplasticita: mozek se fyzicky mění

Dlouhodobá mindfulness praxe vede k:

• zesílení prefrontální kůry (lepší regulace bolesti)

• zmenšení amygdaly (méně strachu)

• změnám v insule (realističtější vnímání těla)

• méně ruminací o bolesti – pacient se méně zaobírá bolestí

➡️ Mozek se stává méně bolestivým.

FYZIOTERAPIE A CHRONICKÁ BOLEST

Fyzioterapie zaměřená na postupné zatěžování v léčbě chronické bolesti

Chronická bolest není jen problém tkání. Je to změněný stav nervového systému, kde mozek:

• přeceňuje hrozbu

• předpovídá bolest i u bezpečných pohybů

• vytváří ochranné napětí

• udržuje bolest i bez poškození

Postupné zatěžování je způsob, jak mozek naučit, že pohyb je bezpečný, a tím bolest tlumit.

Jak postupné zatěžování mění mozek

Přepis predikcí mozku

Mozek u chronické bolesti často očekává bolest → a proto ji vytváří. Když pacient opakovaně provádí bezpečné, kontrolované pohyby, mozek aktualizuje predikci:  "Tento pohyb není hrozba → nemusím vytvářet bolest."

Snižování strachu z pohybu (kinesiophobia)

Strach z bolesti je jeden z nejsilnějších prediktorů chronifikace. Postupné zatěžování:

• rozbíjí cyklus strach → vyhýbání → slabost → více bolesti

• učí pacienta, že pohyb je bezpečný

• snižuje hypervigilanci na tělesné signály

➡️ Mozek přestává reagovat alarmem.

Snížení centrální senzitivizace

Opakované bezpečné pohyby:

• snižují aktivitu insuly a ACC

• zvyšují inhibiční kontrolu z prefrontální kůry

• normalizují somatosenzorické mapy

• tlumí aktivaci sympatiku

➡️ Nervový systém se stává méně přecitlivělý.

Zvyšování fyzické kapacity bez přetížení

Tkáňová tolerance se zvyšuje postupně:

• zlepšení síly

• zlepšení vytrvalosti

• zlepšení koordinace

• snížení ochranného svalového napětí

➡️ Tělo se stává odolnější a méně reaktivní.

Jak vypadá postupné zatěžování v praxi

Stanovení výchozí úrovně

Fyzioterapeut najde úroveň, kterou pacient zvládne bez výrazného zhoršení (např. 5–10 min chůze, 3 dřepy, 2 min výdrže).

Postupné navyšování

Zátěž se zvyšuje o malý, předem daný krok, ne podle bolesti. Např.:

• +10 % času

• +1 opakování

• +1 kg

• +1 min chůze

Důraz na bezpečí, ne na výkon: Cílem není "překonat bolest", ale učit mozek bezpečné reakci.

Expozice obávaným pohybům: Např.: předklon, rotace, běh, zvedání břemen

➡️ Mozek se učí, že tyto pohyby nejsou hrozba.

Regulace nervového systému

Součástí bývá: dechová práce, mindfulness, práce s pozorností, edukace o bolesti

➡️ Mozek se učí nereagovat alarmem.

Co říkají studie

Graded activity i graded exposure  - snižují bolest, disability a strach z pohybu.

Efekt je silnější, když je kombinován s edukací o bolesti a mindfulness.

Změny jsou viditelné i na  fMRI (funkční magnetická rezonance) – méně aktivní hrozbová centra, více aktivní prefrontální kontrola

Kognitivně-behaviorální terapie U CHRONICKÉ BOLESTI

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je jeden z nejlépe prozkoumaných a nejúčinnějších přístupů v léčbě chronické bolesti. Nepracuje s bolestí jako s "psychickým problémem", ale jako s neurobiologickým stavem, který je ovlivněn tím, jak mozek vyhodnocuje, předpovídá a reguluje tělesné signály.

Mění vztah mezi myšlenkami, emocemi a bolestí

Chronická bolest je silně ovlivněna:

• katastrofizací ("něco je vážně špatně")

• hypervigilancí (přehnané sledování těla)

• strachem z pohybu

• negativními očekáváními

KBT učí mozek tyto vzorce rozpoznat a přepsat, což vede k menší aktivaci hrozbových center (v limbickém systému).

Snižuje katastrofizaci – hlavní motor chronické bolesti

Katastrofizace je nejsilnější prediktor:

• intenzity bolesti

• disability

• chronifikace

KBT učí:

• realistické hodnocení tělesných signálů

• oddělení bolesti od katastrofických scénářů

• nahrazení automatických myšlenek adaptivními

➡️ Mozek přestává bolest zesilovat.

Snižuje strach z pohybu (kinesiophobia)

Strach z bolesti vede k vyhýbání → slabosti → větší bolesti. KBT tento cyklus přerušuje pomocí:

• postupné expozice pohybu

• práce s přesvědčeními o poškození

• budování sebeúčinnosti

➡️ Mozek se učí, že pohyb je bezpečný.

Mění pozornost – od hypervigilance k flexibilitě

Chronická bolest často vede k:

• přehnanému sledování těla

• zaměření pozornosti na bolest

• anticipační úzkosti

KBT trénuje:

• přesměrování pozornosti

• vědomé vnímání bez hodnocení

• schopnost "nechat bolest být"

➡️ Bolest ztrácí prioritu v mozku.

Zvyšuje sebeúčinnost a kontrolu nad bolestí

Pacient se učí, že bolest může ovlivnit, a není tak pouze pasivní obětí chronické bolesti. Protože se načí nástroje, které pomáhají modulovat bolest ativací prefrontální kůry.

Zlepšuje regulaci stresu a autonomního nervového systému

Chronická bolest je spojena s:

• hyperaktivním sympatikem

• zvýšeným svalovým napětím

• poruchou spánku

KBT používá:

• dechové techniky

• relaxační trénink

• mindfulness prvky

➡️ Nervový systém se dostává z režimu "boj nebo útěk".

Neurobiologické změny potvrzené výzkumem

fMRI studie ukazují, že KBT:

• snižuje aktivitu insula, ACC, amygdaly

• zvyšuje aktivitu prefrontální kůry

• normalizuje somatosenzorické mapy

• snižuje aktivitu default mode network (méně ruminací)

➡️ Mozek se učí bolest neprodukovat.

Co říkají klinické studie

KBT u chronické bolesti:

• snižuje intenzitu bolesti o 20–40 %

• výrazně snižuje disability

• zlepšuje kvalitu života

• snižuje užívání analgetik

• má dlouhodobý efekt (měsíce až roky)

Je doporučována ve všech mezinárodních guidelines (NICE, CDC, EFIC).

NEUROMODULAČNÍ TECHNIKY V LÉČBĚ CHRONICKÉ BOLESTI

Neuromodulační techniky jsou jednou z nejdůležitějších oblastí moderní léčby chronické bolesti. Neřeší jen symptomy, ale přímo ovlivňují nervový systém, který bolest vytváří, udržuje nebo zesiluje.

Periferní neuromodulace – TENS a příbuzné techniky

• TENS – transkutánní elektrická nervová stimulace

TENS je nejpoužívanější neuromodulační metoda v ambulantní praxi.

Jak funguje:

• Aktivuje Aβ vlákna, která inhibují přenos bolesti v míše (Gate Control Theory).

• Zvyšuje uvolňování endorfinů a enkefalinů.

• Snižuje centrální senzitivizaci při pravidelném používání.

Kdy pomáhá:

• muskuloskeletální bolest

• neuropatická bolest

• pooperační bolest

• bolest zad, krku, kloubů

Proč funguje u chronické bolesti:

TENS neučí mozek bolest vypnout, ale snižuje intenzitu signálu, který do mozku přichází → mozek má méně "materiálu" pro bolestivé predikce.

• Míšní neuromodulace – stimulace míchy (SCS, Spinal Cord Stimulation)

Implantované elektrody stimulují zadní provazce míchy.

Mechanismus:

• inhibice nociceptivních drah v zadních rozích

• aktivace sestupných inhibičních systémů

• změna funkční konektivity mezi míchou a mozkovými centry bolesti

Indikace:

• FBSS (failed back surgery syndrome)

• radikulopatie

• CRPS

• periferní neuropatie

• ischemická bolest

Efekt:

SCS je jedna z nejúčinnějších metod u refrakterní neuropatické bolesti.

Mozková neuromodulace – neinvazivní stimulace mozku

• rTMS – repetitivní transkraniální magnetická stimulace

Magnetické pulzy stimulují specifické oblasti mozku, nejčastěji M1 (motorická kůra).

Mechanismus:

• modulace kortikální excitability

• aktivace sestupných inhibičních drah

• snížení aktivity insuly a ACC

• změna funkční konektivity DMN

Indikace:

• neuropatická bolest

• fibromyalgie
• centrální bolest po CMP
• bolest po míšním poranění

• tDCS – Transkraniální stejnosměrná stimulace

Slabý elektrický proud mění excitabilitu neuronů.

Mechanismus:

• posílení prefrontální kontroly bolesti

• snížení emoční amplifikace bolesti

• ovlivnění neuroplasticity

Indikace:

• fibromyalgie

• chronická bolest zad

• neuropatická bolest

Invazivní mozková neuromodulace

• DBS – hluboká mozková stimulace

Používá se jen u extrémně refrakterní bolesti a cílovými strukturami je periakveduktální šeď, periventrikulární šedá hmota nebo thalamus. Mechanismem je ovlivnění endogenních opioidních systémů a thalamokortikálních okruhů vedoucí informace o bolesti do hlubokých struktur mozku.

Vysokoindukční pulzní magnetoterapie 

označovaná někdy zkratkami HITS, rPMS, superindukční terapie, vytváří silné magnetické pulzy, které pronikají hluboko do tkání a přímo depolarizují nervová vlákna.

Proč se řadí mezi neuromodulaci:

• ovlivňuje periferní nervy (změna excitability)

• ovlivňuje míšní okruhy (inhibice nocicepce, facilitace motoriky)

• mění kortikální excitabilitu (podobně jako rTMS, jen méně cíleně)

• snižuje centrální senzitivizaci

• moduluje sestupné inhibiční dráhy

➡️ Mechanismus je jasně neuromodulační – mění aktivitu nervového systému.

Klinické využití:

• chronická bolest zad

• neuropatická bolest

• myofasciální bolest

• spasticita

• pooperační bolest

Účinnost u muskuloskeletální bolesti

Většina studií se zaměřuje na:

• bolest dolních zad

• krční páteř

• rameno

• myofasciální bolest

• pooperační bolest

Výsledky:

• významné snížení bolesti oproti placebu

• zlepšení funkce

• efekt často přetrvává týdny až měsíce

• lepší výsledky u akutně subakutních stavů, ale účinek je i u chronické bolesti

➡️ U muskuloskeletální bolesti je evidence středně silná až silná.

Účinnost u neuropatické bolesti

Studie u radikulopatie, diabetické neuropatie, pooperační neuropatické bolesti

• CRPS (Complex Regional Pain Syndrome, česky komplexní regionální bolestivý syndrom) -omezené, ale slibné výsledky

Výsledky:

• snížení neuropatické bolesti (pálení, elektrické výboje)

• zlepšení senzitivity

• snížení alodynie

➡️ Evidence je střední, ale rostoucí. Výsledky jsou lepší než u klasické nízkofrekvenční magnetoterapie!

Účinky na svalový tonus a motoriku

rPMS se používá i v neurologii:

• spasticita po CMP

• spasticita u dětské mozkové obrny

• Parkinsonova nemoc

• roztroušená skleróza

Výsledky:

• snížení spasticity (měřeno MAS)

• zlepšení motorické kontroly

• zlepšení chůze a funkce končetiny

➡️ Evidence je střední, ale konzistentní.

Mechanismy potvrzené studiemi

Studie ukazují, že rPMS:

• depolarizuje periferní nervy

• moduluje míšní reflexní okruhy

• snižuje aktivitu nociceptivních drah

• zvyšuje sestupnou inhibici bolesti

• mění kortikální excitabilitu (podobně jako rTMS, ale méně cíleně)

• snižuje centrální senzitivizaci

➡️ To je důvod, proč se rPMS řadí mezi neuromodulační techniky.

Jak silná je celková evidence?

Silná evidence:

• bolest zad

• bolest krční páteře

• myofasciální bolest

• spasticita

Střední evidence:

• neuropatická bolest

• pooperační bolest

• funkční zlepšení po úrazech

Slabší evidence: CRPS, bolesti hlavy, fibromyalgie

Bezpečnost vysokoindukční pulzní magnetoterapie:

Studie potvrzují, že jde o bezpečnou a dobře tolerovanou fyzikální metodu léčby:

• velmi dobrý bezpečnostní profil

• minimum nežádoucích účinků

• občasná únava, svalová bolest, přechodné zvýšení bolesti

• žádné závažné komplikace

Jak neuromodulace mění mozek u chronické bolesti

Všechny techniky mají společné účinky:

↓ aktivita insuly (vnímání tělesných signálů)

↓ aktivita ACC (emoční složka bolesti)

↓ aktivita amygdaly (strach z bolesti)

↑ aktivita prefrontální kůry (kognitivní kontrola)

↑ sestupná inhibice bolesti

↓ centrální senzitivizace

normalizace somatosenzorických map

➡️ Mozek se učí bolest méně vytvářet a méně zesilovat.

Co říkají studie

• TENS: účinný u mnoha typů bolesti, minimální rizika.

• rTMS: silná evidence u neuropatické bolesti a fibromyalgie.

• tDCS: střední evidence, dobrá tolerance.

• SCS: jedna z nejúčinnějších metod u refrakterní neuropatické bolesti.

• DBS: rezervováno pro extrémní případy.

• Vysokoindukční pulzní magnetoterapie (rPMS): viz výše

Neuromodulační techniky přímo ovlivňují nervový systém — od periferie až po mozkovou kůru — a tím snižují bolest, centrální senzitivizaci i emoční složku bolesti.

Závěrem

Chronická bolest je skutečná, komplexní a vyčerpávající. Není to vaše vina. A nejste v tom sami. Chronická bolest vzniká, když se nervový systém přepne do stavu přecitlivělosti, změní se mozkové okruhy a bolest se bezdůvodně začně udržovat sama.

Pokud bolest trvá déle než tři měsíce nebo se zhoršuje, je důležité obrátit se na lékaře či specialistu na bolest -algeziolog, tj. lékař anesteziolog specializující se na algeziologii (nejčastěji centrum nebo ambulanci léčby bolesti). Mohou pomoci najít kombinaci přístupů, která vám uleví. Ve své ordinaci se setkávám velmi často s chronickou bolestí nejenom u pacientů s onemocněním páteře, ale i dalšími stavy, které doprovází chronická bolest. Jednou z možností farmakologické léčby je preskripce konopí.

Níže uvádím odkaz na centra pro léčbu bolesti.

https://jaknabolest.info

https://jaknabolest.info/#mapa

MUDr. Petra Mištríková, MBA

Zdroje:

Xiong H, Li L, Li Y, Chen Y, Leng J, Chen T. Neuroplasticity-Driven Mechanisms and Therapeutic Targets in the Anterior Cingulate Cortex in Neuropathic Pain. Brain Behav. 2026 Apr;16(4):e71408. doi: 10.1002/brb3.71408. PMID: 41981987; PMCID: PMC13080107.

Zhimin Huang, Ying Wang, Yongxing Yan, Ying Liu, Jielin Chen, Huili Liu, Jie Li, Zhongming Gao, Xianwei Che, Identifying neural circuitry abnormalities in neuropathic pain with transcranial magnetic stimulation and electroencephalogram co-registration, Neurotherapeutics, Volume 22, Issue 2, 2025, e00496, ISSN 1878-7479, https://doi.org/10.1016/j.neurot.2024.e00496. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1878747924001831

Iwatsuki K, Hoshiyama M, Yoshida A, Uemura JI, Hoshino A, Morikawa I, Nakagawa Y, Hirata H. Chronic pain-related cortical neural activity in patients with complex regional pain syndrome. IBRO Neurosci Rep. 2021 May 13;10:208-215. doi: 10.1016/j.ibneur.2021.05.001. PMID: 34095892; PMCID: PMC8167223. 

Delon-Martin C, Lefaucheur J, Hodaj E ...Neural Correlates of Pain-Autonomic Coupling in Patients With Complex Regional Pain Syndrome Treated by Repetitive Transcranial Magnetic Stimulation of the Motor CortexNeuromodulation, 2023; 27, 188-199

Zhu Z, Xie L, Mao Y, Fan Y, Huang C, Zhu Z and Song N (2026) The effect of different transcranial magnetic stimulation protocols on pain scores in patients with neuropathic pain: a systematic review and meta-analysis. Front. Psychiatry 17:1822963. doi: 10.3389/fpsyt.2026.1822963